Tak, jak to vysvětluje pan "MH" je to smysluplné a logické.

Jen, jestli by to takhle pochopila ta Condoleesa!?

Ukrajinci a Rusové, kteří tady žijí, nám vyčítají, že jsme se nepustili do boje.

Vysvětlovat jim však panem "MH" uvedené okolnosti je marné, neb ta jejich "pravda" je vždy větší...

Občas mě s tím serou.

Pořad k výročí:  http://www.youtube.com/watch?v=jYuKKbnpDCk

K tématu je výborná kniha "Viděl jsem ukřižování" od britského novináře, který v té době působil v ČSR jako zpravodaj. Je to autentická zpráva o situaci v ČSR před a v době Mnichova, psaná bezprostředně v době událostí.

Na co se skoro vždycky zapomíná, že svět by tu válku nevnímal jako boj Čechů za svobodu, ale tak, že Češi bojují jen proto, aby mohli vládnout třem milionům Němců (bohužel, německá propaganda měla tehdy na západě lepší odezvu než ta naše; na západě věřili, že Hitlerovi jde jen o sudetské Němce, že to je jeho poslední požadavek). Na pomoc by nám rozhodně tehdy nikdo nešel, protože nikdo na tu válku nebyl připravený. Francouzi byli v takovém stavu, že když prohráli svojí vlastní válku v roce 1940, byli rádi, že to vlastně dobře dopadlo, válka skončila a oni můžou jít domů. V britském parlamentu prý nikdy nebyla tak velká shoda většiny poslanců, jako když tam chválili Chamberlaina, jak výborně to v Mnichově vyřešil. Jediný, kdo tehdy projevil vůli bojovat, byli ti "nikdy nebojující Češi". Přijetím mnichovského diktátu jsme neztratili stát (že k tomu dojde za půl roku čs. politici nepředpokládali), zatímco po prohrané válce bychom o samostatnost samozřejmě přišli. Jednodušeji řečeno - přijetím Mnichova jsme sice přišli o třetinu území, ale válkou bychom přišli o vše. Beneš chtěl jít do války, ale nemohl a nechtěl jít proti těm, na jejichž pomoci jsme byli závislí (sami bychom Německo neporazili - ubránili se jen dva národy - Britové, které zachránil kanál La Manche a Sověti díky obrovském rozloze jejich území). Češi prostě museli v době Mnichova počkat, až se naši potencionální spojenci stanou našimi skutečnými (aktivními) spojenci. Proto také Beneš nikdy veřejně někritizoval Británii a Francii za jejich postup v té době, proto se nezapojil do kritiky SSSR - počítal s tím, že tyto státy se nakonec dostanou do války s Německem a nechtěl nějakými nerozvážnými prohlášeními narušovat potřebnou budoucí shodu. Je v tom všem určitá dějinná nespravedlivost - Češi byli asi jediným národem, o kterém se dá říct, že byl ve své většině od začátku do konce zásadně proti nacistům, zatímco všichni ostatní se pokoušeli tak či onak o nějakou dohodu s Třetí říší. Češi se od začátku chtěli bránit, ale zůstali v tom sami.

Pepovi 304: Ovšem. Záleželo na tom, kdo byl kdo. 

Že u Němců to nadšení nebylo je logické.

U těch pamětníků, které jsem znal, bylo, neb se jednalo právě o Čechy a Moraváky.
I můj dobrý kámoš Walkmann mi to potvrdil.
Tomu to vyprávěl zase jeho děda.

A jinak - mějte se všichni co nejlépe.

pro  J. Stejskal: Tak Polská armáda cítila z naší armády respekt, a proto si nedovolila provést útok na vlastní pěst. Defakto čekali na Hitlera, který by jim odtížil a oni by tak provedli invazi jak do Těšínska, tak do zbylých oblastí. Nutné je také počítat s tím, že na severu Slezska pak měli být vysazeni německé parašutistické jednotky, které měli podpořit německý čelní útok na opevnění.

Co se ale týče ČSA, tak armáda byla velice dobře vyzbrojená. Neberu teď v potaz letectvo, ale pozemní síly a dělostřelectvo. Musíme vzít v potaz to, že ČSR tak jako Třetí Říše zbrojily jak o závod a co si budem vykládat naše děla patřila ke špičce.

Ale je nutno také podotknout že v roce 38' nebyli ani říše připravena na dlouhotrvající válku. Spoléhala na Maďarsko a Polsko které také odvedou svou práci.

Co se letectva týče, zase bereme v úvahu jednání vlády které s tehdejšími špičkami armády rozhodlo, že veškerý vývoj půjde do pozemní armády. Tehdy a myslím že to bylo v roce 34' se rozhodovalo, do čeho budou investovány peníze. Zda do letectva, které bude v případě nebezpečí muset vybojovat převahu, zastavit pozemní armádu. Nebo se budou finance orientovat do pozemní armády a do jejího výzkumu + stavění opevnění + přijetí strategie, obrana na liniích a čekání na pomoc Franci a VB. Jako první se stavělo opevnění u hranic s říši.

Taky důvod toho, proč se nestačilo postavit obrané linie kolem celých hranic hledejme ve 20. letech, kdy jeden francouzský generál nechtěl a nepřál si, aby byla budována nesmyslná opevnění jako byla ML ve Francii, byť svůj účel za WW1 splnila.

Knížku si zkusím půjčit v knihovně. Teoretické to bylo jednak kvůli Těšínsku, a pak jsme na to my ani poláci neměli vybavení, bo jsme místo do mobilních jednotek investovali do betonu. A s tím bráněním, rozdíl mezi bránit/nebránit mohl ve výsledku znamenat vyhlazení/odsun.

pro tlustokožce ze Šumavy: můj děda též prodělal mobilizaci u Hraničářského prap. 2 "Roty Nazdar" a byl na to náležitě hrdý. Ale ono to zdaleka nebylo tak jednoduché, "babí" byla sudetská Němka (děda pocházel taky ze Sudet, ale z rodiny českých starousedlíků), brali se v r.1932, kdy Áda ještě tlachal po hospodách a Konrád učil tělocvik. To nadšení  v září 1938 bránit se nebylo zdaleka tak jednoznačné, tak třetině obyvatel ČSR (v podstatě všem kromě rodilých Čechů a Moraváků) to bylo lhostejné, pokud nestáli rovnou na straně nepřítele. Po "Mnichovu" a celou válku zůstal v Sudetech, jako většina českých starousedlíků, "odejity" bez vyjímky byly prvorepublikové náplavy (v Sudetech zůstalo takto víc než čtvrt milionu Čechů, odešlo necelých 200 tis.). Oficiální pohled na "Mnichov" a sudetskou otázku je bohužel ovlivněn 40 lety komunismu.

Ještě k pradědovi ze Sudet (+1942, jinak bych to dnes asi psal německy), za první války sloužil jako poddůstojník u c.k. maríny na Jadranu a možná stavěl ke zdi zajaté přizdisráče z Legií...

pro: J. Stejskal

Jen bych rád zmínil, že Vaše teoretická česko-polská dohoda nebyla až tak teoretická. Když se podíváte Do mnou zmiňované knihy, nebo si projdete pakty které byly těsně před mnichovem v roce 36 - 38 uzavírány, zjistil by jste, že Československo chtělo uzavřít pakt s Polskem, které však tento pakt odmítlo a uzavřelo pakt s Hitlerem, a co více, zde je paradox, Hitler uzavřel pakt se SSSR se smrtelným nepřítelem Polska, a dále zde byla otázka, co tento pakt představoval pro nás, když jsme měli pakt se SSSR jež takto s Hitlerem podepsal smlouvu? Byď je jasné že SSSR nám nemohlo nijak pomoci (vojáky ani tanky nešlo nijak poslat do Československa.

Ještě bych take rád ti osvěžil to, že jsme slované, tudíž ať už bychom se bránili nebo ne, byli bychom vysídleni minimálně za Ural...