snad ti to pomůže

Omlouvám se, že opět otravuji a ryji do otevřených ran. Našel jsem nějaké informace o granátech Pz.Gr.39/40 a mám stále silnější dojem, že se o podkaliberní střelu nejedná. Pokud chápu označení "podkaliberní" jako střelu s menším průměrem, než je ráže daného kanónu, pak to tento granát rozhodně nesplňuje. Spíše se jedná o APCBC jak píše Muf a tak je i v některých zdrojích popisován. Plánek střely je zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:8,8_cm_Panzergranatpatrone_39_Kw.K._36.JPG

Co mi ale vrtá hlavou ještě více jsou podkaliberní střely pro T-55. Zde jsem si jistý, že se opravdu o podkaliberní střelivo jedná (typické wolframové hroty čnící z vodících lišt a to celé zapuštěné v nábojnici). Není mi opět jasná konstrukce těchto střel. Předpokládám, že jsou stabilizovány křidélky, ale přitom kanón T-55 má drážkovanou hlaveň. Nebo snad byly upraveny na hladký vývrt???

Podkaliberní střelivo se samozřejmě používá i v kanónech s drážkovaným vývrtem. Rozdíl je ale v konstrukci samotné podkaliberní střely. Z drážkového vývrtu jsou stabilizovány rotací střely (udělenou právě drážkami vývrtu). Z hladkého vývrtu je podkaliberní samozřejmě stabilizována křidélky.

Co se týká doby vzniku, tak skutečně se používaly už za 2. sv. války. Konkrétně třeba Němci od roku 1941, Sověti pak od roku 1943.

Všeobecně hlavní typy střeliva: protipancéřová AP - Armour Piercing, protipancéřový s měkkou špičkou APC - Armour Piercing Capped, protipancéřový s měkkou špičkou a balistickým pláštěm - APCBC - Armour Piercing Capped Balistic Capped, protipancéřový kompozitní  s tvrdým jádrem APCR - Armour Piercing Composite Rigid, protipancéřový podkaliberní APDS - Armour Piercing Discharging Sabot, protipancéřový tříštivý - HEAT - High Explosive Anti tank.

Tiger používal APC, APCBC, APCR - wolframové jádro

Sherman Firefly používal jako první APDS. Technologie APDS byla vylepšena a zvládnuta v 50.tých letech, Centurion, T-62 etc.

Dobrý den všem,
mám několik dotazů ohledně protitankového střeliva. Konkrétně se mi jedná o podkaliberní střely. V různé literatuře jsem se dočetl, že podmínkou pro úspěšné užití podkaliberního střeliva je vysoká úsťová rychlost střely a díky vodící liště je tato střela záležitostí kanónů s hladkým vývrtem hlavně. Dle mých informací byl prvním takovým kanónem britský M7, použitý na tancích Centuration. V SSSR pak převrtali standardní tankový kanón D-10T použitý např. na T-55, na ráži 115mm (který byl pak standardně užíván na T-62). Jenže jaké bylo moje překvapení, když jsem se v knize 501. schwere Panzer Abteilung od Daniela Krále dozvěděl, že těžké Tygry I a II používaly pro své kanóny podkaliberní střely PzGr 39 a PzGr 40 a v tabulce je doložena i jejich účinnost na různé vzdálenosti.  Předpokládal jsem, že 88mm kanóny Tygrů měly v té době klasické drážkování hlavně a tudíž se používaly pouze střely s tvrzeným jádrem (standardní protipancéřová munice v 2. svět. válce), popř. kumulativní munice (ale u té si nejsem jist) a že podkaliberní munice byla vynalezena až v 50. letech 20. stol. Může mi v tom prosím někdo udělat pořádek.