kitbazar : otázka pak je, jaký smysl mělo celé to povstání, když "němci vlastně už nebojovali a rusové se pak Prahou jen producírovali na výletě....."

Není to jen český pohled na věc. Sověti mohli zasáhnout dříve, měli výsadkové jednotky atd., navíc, kdyby jim šlo o blaho Čechů a osud Prahy, mohli dát souhlas západním spojencům k postupu. Američané na to byli připraveni, zrovna tak naši letci v Anglii, čekali celý den u vyzbrojených mašin na povolení ke startu. V Praze už v té době bojovala jen nevelká část německé armády, a té šlo především o to, aby se dostala do spojeneckého zajetí. Kdyby jim nebylo v průchodu bráněno (údajně na pokyn ze sovětského vedení), byly by boje podstatně menšího rozsahu. A přijíždějící Rudá armáda už moc nebojovala, spíš jen demonstrativně projížděla směrem na Prahu (nechci tím snižovat zásluhy sovětských vojáků, ti byli také obětmi zájmů sovětského velení). Ostatně kdyby probíhaly nějaké těžší osvobozovací boje, tak by tu od Berlína nebyli tak rychle... Je to smutné, ale zbytečně zmařené životy našich občanů má zase na svědomí politická hra mocnějších, stejně tak, jako v mnoha jiných případech.

PetrK : nevím. Ale podobnou mapu jsem zahlédnul teď v pořadu o přehlídce na Rudém náměstí.

9.5.1945 zahynulo Ve Velkém Meziříčí při náletu sovět. frontového letectva, který následoval po přestřelce mezi ustupujícími Němci a Sovět. armádou, 40 občanu města. Naši historici budou klidně tvrdit, že vše skončilo 8.5. v  Praze.
pro JD - řekl ten pan historik, které datum kapitulace měl na mysli (7.5 v Remeši, nebo 8. v Berlíně?)
pro Mirka: opět čistě český pohled. Potom co Sovětská armáda a Rumunská armáda zažily mezi Břeclaví a Brnem, moc sil a energie na další okamžitý postup přes ČM vrchovinu neměly.
pro Dušana MT :  ovšem, Druhá světová válka 1939-1945 skončila až 2.9.1945; Vyhlášení války Japonsku 8.8.1945 samozřejmě není považováno za Velkou vlasteneckou válku.

Čurila.

Ne. Poslední dobou jsem toho dost naposlouchal -

1. V USA už prezidentoval Truman. Ten k tomu přišel jako slepý k houslím a nevěděl, o co politicky jde. Proto se řídil heslem "hlavně to tady dodělat a potom jdeme na Japonsko". Stejně tak armádní velitelé. "Nikdo" z nich politicky neuvažoval, co bude dál. (na rozdíl kupř. od Churchilla a Stalina). Proto Rusům odkývali čáru příměří vzor Plzeň. Když byli v Plzni, tak Rusům nabízeli, že postoupí dál, a  Rusové to odmítli. Není to důsledek Jalty. Pozn.: i kdyby to dohodli v Jaltě, tak mohli dohodu porušit a říct "když to tak pěkně šlo. Zachránili jsme x tisíc vašich vojáků". Nebyla by to první porušená dohoda na světě a těžko by jkim to někdo vyčítal.

2. Volby 46 - ano, můžeme si za to sami,resp. většinou spíš naši předkové. A to ve smyslu, že jsme dospělí a za sebe odpovědní. a) Ale jinak se našim předkům nemůžeme divit, protože je osvobodil Sovětský Svaz a zradila Francie a Anglie (detaily vynechávám), a obecně celý západní životní styl.  b) Otázka je, jak by to celé dopadlo, kdyby komunisti ty volby nevyhráli. Pokud si mohu tipnout, nejspíš stejně. Máme tady příklady jak pozitivní (Rakousko), tak negativní (Polsko).  c) Únor 48 je především důsledek Košického programu a obecně zhroucení demokratických stran. Komunisti by nejspíš převzali vládu, i kdyby volby 46 nevyhráli.

3. Poznámka: popularita Rusů i Američanů na českém "okupovaném území" klesala - u Rusů kvůli "excesům" (rabování atd.), u Američanů kvůli tomu, že bránili "spravedlivé odplatě" na Němcích.

4. Kdyby nebylo rakousko-uherského vyrovnání, historie by kráčela jinudy. Za všechno můžou Maďaři.

Milý Jirko, já vycházím pouze z vyprávění starší generace. Oni to vlastně všichni naši osvoboditelé s námi mysleli a myslí dobře. Hlavně, aby z toho profitovali a je jedno kdo, jestli Stalin, Hitler nebo Churchill a další, třeba nynější bratři v USA, všem jsme museli jejich "pomoc" dobře zaplatit, zbytek si vzali sami bez dovolení většinou ve zlatě nebo v mozcích jako válečnou kořist. V učebnicích starších i novějších se píši aktuálně prokádrované dějiny, v tom nevidím žádný rozdíl. U nás na domě je pamětní deska mladýho 27 letýho chlapa ze Záběhlic. Nikde se nedozvíte jak mu odstřelovač příslušník SA ze střílny ve škole na Pražačce ustřelil kus hlavy. Kdyby seděl doma v Záběhlicích a sexuálně neobtěžoval paničku z vedlejšího domu až na Žižkově, určitě by se mu nic nestalo. Zrovna si po výkonu vylezl na střechu a pozoroval cvrkot. Protože se kolem Pražačky docela hustě střílelo po všem co se hnulo, občas popravovalo, tak udělal průser i všem obyvatelům zdejších domů. Pro zastřeleného poslali vojáky SA a pročesávali celé domy aby našli postřeleného, obyvatelé domu ho před hledajícími vojáky nosili přes střechy a dvory nahoru a dolů do jiných domů. "Naštěstí" vystříleli na oplátku pár rodin z protějšího domu. Tak padnul jeden z hrdinů pražského povstání. Tím vůbec nechci snižovat význam ani památku všech padlých v té době.

2 Mirek:Pro všechny byla klíčová říše, tedy dobytí Berlína a zadržení, případně likvidace Ády a kol.  Tady bojovali Rumuni a dost jich padlo, taky menší jednotka Bulharů, ale nebyl tu hlavní směr útoku RA. O žádnou budoucnost se tu moc nejednalo, to je blbost. Kdyby se tu o ni jednalo, tak by to možná amíci do Prahy dotáhli. Hranice dotyku byla jasně daná v Jaltě stejně jako sféry vlivu.

2 Jirka: RA odcházela z  Československa v průběhu listopadu 1945. Pak tady zůstala malá osádka která hlídala těžbu uranu. Stejně tak odešli Američani. Za to, co se stalo po roce 1946 si můžeme zejména sami!  A samozřejmě tehdejší politická elita. Únor 1948 být nemusel, stejně jako volby nemusela vyhrát  předtím KSČ. Jen se zapomíná na důvod, proč je vyhrála. To se dnešním rádoby historikům otáčejícím dějiny podle aktuální politické situace do krámu moc nehodí.

To master.x: Ono se může zdát, že se ta historie dnes deformuje, pokud někdo vyrostl na tom a věřil tomu, čím nás komunisti celou dobu krmili a čím se nás snaží krmit dodnes. Spíše je zarážející, že ani 70 let po konci této války mnozí nechtějí tyto polopravdy a vyslovené lži opustit.

Myslím, že vzdát čest padlým sovětským vojákům, kteří zahynuli při osvobozování našeho území je naprosto přirozené a taky se tak dnes na místech, které osvobodily, děje. Je potřeba ale připomenout i vojáky jiných zemí, kteří se na našem osvobození podíleli a kterým komunistický režim toto odpíral a v učebnicích historie záměrně falšoval.

Velký rozdíl ale je mezi vzdáváním pocty padlým vojákům na straně jedné a režimu, který s těmito osvobozenými zeměmi měl zcela jiné plány, než přinést svobodu. O tu jsme přišli na dalších více než 40 let a dodnes jsme v tom po kolena.

Tak som pozeral Ruskú megaprehliadku v Moskve, nebola na počesť 70tého  výročia ukončenia Druhej svetovej vojny 1939- 1945,  ale Veľkej Vlasteneckej vojny 1941 - 1945 ako skazal tovarišč Vladimir Vladimirovič a to je dosť veľký rozdiel čo oslavovala Európa. Prepadnutie Poľska, Fínska a Pobaltských štátov sa diskrétne zamlčalo.

Nějak se nám ta historie deformuje a obrací naruby, svědci umírají a noví historici už jedou v nových kolejích. Před pomníčky už nikdo nestojí, na historii se brzy zapomíná. Asiati, kteří to tu vezmou po nás do rukou, už slavit nebudou mít co kromě svých svátků a na Čechy jako vyhubený národ si nikdo nevzpomene.