No, ono to není tak jednoduché. To že se podepíše smlouva ještě naznamená, že vstoupila v platnost. Většina států má nějaký postup ratifikace smlouvy a samotný její podpis nebývá ten poslední. Viz, jestli se nepletu, START II.

Máš pravdu - keby bola aj de facto, musela by previesť aj nejaký praktický akt. De iure však určite bolo, predsa nevyšlú do Viedne niekoho, kto by nemal oprávnenie k podpisu zmluvy.

ještě k Bocánovi: Jugoslávie de facto členem Osy nebyla (nijak se to neprojevilo). Možná byla členem Osy de iure, to bychom museli znát jugoslávské právo (kdo smlouvy schvaluje,ratifikuje, kdy vstoupí v platnost a tak).

Já mám takový dojem,že němčourům to zpoždění Barbarossy způsobil slavný Duce svou neschopností dobýt Řecko.

Děkuju Bocánovi za popis. Tak nějak jsem si to pamatoval ze školy, ale chodil jsem tam za bolševika a neodvážil jsem se to napsat bez kontroly, že všechno bylo ve skutečnosti nějak jinak.

To, že díky existenci Ik-3 Němci nikdy úplně nedobyli Jugoslávii je poměrně známý fakt, ale zajímalo by mě, zda má někdo bližší informace o jejich nasazení v době Karibské krize.... Návod ani jedné z mnoha nabízených stavebnic se o tom příliš nerozepisuje, navíc myslím, že i ta nepříliš objektivní recenze se tomuto nasazení příliš nevěnovala.

To Petr K:

Tak je, ale tak ďaleko som nechcel zájsť, len som chcel ukázať, že Juhoslávia bola (aj keď prakticky len deň) na strane Nemecka a jej osud sa nedá porovnávať s osudom ČSR, ako sa o to pokúša iný diskutujúci nižšie.

A bylo to ještě složitejší. Wermachtu se nikdy nepodařilo území Jugoslavie ovládnout úplně. Wermacht zratil pokusem o okupaci Jugoslávie čas, který mu pak chyběl v SSSR. Tito pak celý zbytek vázal ose bojové jednotky, které ji chyběly na jiných frontách. To asi sepp nějak nepřekousl. Ostudnou úlohu Německa v událostech v Jugoslávi jak v 2.sv.válce, tak na konci minulého a začátku tohoto století raději nezmiňuje vůbec. Ale je to fakt OT.

Vláda ČSR si vybrala to větší zlo s pocitem, že jde o menší zlo.   Ale kdo tehdy mohl vidět tak daleko do budoucna. 


Taky mi to nedalo.

No s tou Jugoškou to bolo trochen inak...

Juhoslávia najprv pristúpila k Osi. Juhoslovanský regent princ Pavol, ktorý vládol spolu s regentskou radou miesto neplnoletého následníka, kráľa Petara II, súhlasil 1. 3. 1941, počas návštevy u Hitlera, s pristúpením k Osi, rovnako ako Rumunsko a Bulharsko. Odmenou za to malo dostať grécky prístav Solún (Thesaloniky), čím by Juhoslávia získala prístup k Egejskému moru. 25.3 podpísal predseda vlády Cvetković vo Viedni pristúpenie k Paktu troch mocností. Následkom toho však nasledujúcu noc vypukol v Belehrade puč pod vedením generála letectva Bora Mirkovića. Vzbúrenci ztkli regenta princa Pavla a vyzvali ho k opusteniu krajiny, neplnoletého Petara vyhlásili za kráľa  a predsedom vlády sa stal bývalý náčelník generálneho štábu letectva Dušan Simović, ktorý vyzval k odporu proti Nemcom. V pozadí tohto prevratu stáli Briti a Američania, ktorý povzbudzovali sily, ktoré nesúhlasili so spojenectvom s Nemeckom.

Tým pádom sa vlastne Juhoslávia najprv stala spojencom Nemecka, aby okamžite "zmenila" stranu (podobne ako neskôr Rumunsko, Bulharsko, ale aj Slovensko), čiže de facto bola členom Osi.

Československu nebolo navrhnuté spojenectvo s Nemeckom, len buďto obsadenie bez boja, na základe dohody, alebo boj s veľkými stratami. Vláda si vybrala to menšie zlo...

Toto je však už fakt totálny OT, ale nedalo mi to.