Jo, jednolistový vrtule s protizávažím jsme dělávali na gumáky. Po vytočení gumy se tento list sklopil k trupu a tím nevykazoval odpor a model vydržel o nějakou tu dobu déle ve vzduchu. Všechno jsme dělali doma na koleně.

marián to ve druhém odstavci popsal dobře.

Idelání je skutečně jednolist. Jenže je potřeba taky přenést výkon motoru na vrtuli. Tak se udělá dvojlist, který vychází rozumně s průměrem. S roustoucím výkonem roste průměr, listy mohou na konci dosahovat zvukové rychlosti a vrtule se už na letoun ani nevejde. Takse přidávají další listy, může se zmenšit průměr, a i když v přepočtu na list klesá jeho účinnost, dokáže taková vrtule přenést větší výkon. Až to potom už dál nejde - listy by už ve větším počtu neplnily svou funkci, jsou příliš dlouhé, nelze už dál zvyšovat výkon.

Na tom obrázku je 4T motor Saito, žádný vysokootáčkový.

No, jednolisté vrtule sa na rýchlostných modeloch dosť používali... Chcelo by to strojára, predpokladám že išlo o vysootáčkové motory s menším krútiacim momentom.

Nie je to jednoduchá vec. Ak sa zvyšuje výkon motora a zväčšuje sa počet otáčok vrtule, začne byť problém s obvodovou rýchlosťou koncov vrtuľových listov (blížia sa rýchlosti zvuku). Ta sa dá viac listov. Ale tam je zase problém že čím viac listov, tým viac sú v úplave predchádzajúceho listu a laminárne obtekanie je ...(preč). Takže ak urobíme nejaký rozumný kompromis, ostáva ešte práca s profilom a jeho hĺbkou (širka listu).

čím míň listů, tím větší účinnost na jeden list. /... nebo snaha upoutat pozornost/

s41

To tedy nevím jestli tohle Thud rozsoudí.

Podle textu v odkazu se začala 4-listá vrtula používat až po odstranění úniků oleje z mechanismů 4-listých vrtulí - tj. zhruba od března/dubna 1944.

Ale určitě existovala i řada dříve vyrobených Typhoonů, které dostaly 4-listou jako retrofit u Maintenance Units.

Nejlepší by asi bylo řídit se vždy fotkou daného stroje.

Já si rád počkám až vás Thud rozsoudí, chachacha...

Ještě jsem se díval do těch zastaralých pramenů LK  - podle nich měl Typhoon  vrtuli de Havilland o průměru 4.27 m, Tempest s Sabrem 3.88 m ,  Tempests s Centaurem 4.27 m, vždy Rotol.

Podle Air International 1981, Tempest  V- vrtule de Havilland 14 stop; Tempest  II- vrtule Rotol  12.9 stop

V SAM Modeler 2006 je nákres Tempesta V  s vrtulí DH i třílistou  (nechápu) Rotol , o stejném průměru, ale s různým tvarem.

Podle Warpaintu: II - Rotol, V - DH nebo Rotol; VI - Rotol

Končím, jdu dělat něco užitečného.

to Tempest- sakra chlape, Tempest měl průměr vrtule o 3 cm menší !!!Vrtule a ocasní plochy ze Tempestu se začaly montovat na stroje které měly nosit 1000lb bomby, stroje starší při takovém nákladu trpěly enormními vibracemi. V té době se začaly jednotky dělit na "raketové" a " bombové" podle typu výzbroje. Instalace kolejí pro rakety byly velice pracné tak je tam už nechávali, to samé o pylonech pro bomby.

Stavitelná vrtule si s rozdílnými výškami poradí právě tím že je stavitelná! Také spotřeba paliva a rychlost se ovlivńuje stavitelností....Pevné vrtule bys mohl vidět v aeroklubu s rozdílným stoupáním, tedy tvarem- jsou tažné, akrobatické,atd.pro jeden typ, třeba C-105.