Taky se mi stalo, že po dlouhý šichtě na lítání jsem dospával do oběda a prápora mě nechal donést snídani a hned po probuzení mě kdesi chtěli řešit za šikanu aniž jsem věděl o co jde. Takový humor. Na mazáky se povyšovalo lankem z brzdícího padáku, pupkáč lžící nebo přeskou z opasku, občas cikánskej den, mejdlový šou (voda tekla po schodišti až do sklepa). Na letišti byla pohoda, "Kačenky" (T 805 EZOP) pěkně hvízdaly, lítání 20 hodin denně, hlad, hlad, fajn lidi, nádherná doba. A teď mi 0816 odvezli bůhví kam.

...a co takhle nasedání na bidla na smeták? To se postavil smeták na chlupy a pustil a než dopadl, museli se všichni, celá četa mladých, protáhnout prostředním otvorem mezi příčkami čela bidla (postavit se zády k lůžku  a  pak  na způsob kotoulu vzad protáhnout nejdřív nohy) a zalézt do spacáku (tzv. zaplachtovat) a zapnout zip.  Teď už bych se tím otvorem neprotáhl a museli by mne asi vystříhávat hasiči, ale tehdy jsme to stíhali. Pokud jsme tedy dostali možnost si spacák předpřipravit a mazák nebyl svině a smeták nepopostrčil, aby padal rychleji.

No pánové, já byl v tuhé normalizaci 77-79 6578 Brno a 9333 Prostějov, ale to co zde píšete, je pro mne Sci-fi. Buzerace (rajony,kanady,komínky) byla, to jo, ale nějaké fyzické/psychické ponižování, to ne (možná jsme si párkrát zavrkali se smetákem).

Aha, ta už tam za mě nebyla. Byl jsem tam v roce 2003/2004 (když mi poslali povolávák, tak se ještě nevědělo, že to skončí), ale v tomhle duchu to chodilo nadále, ale bylo to dáno i tím, že jsme dost jezdili, tak košile byla poviností, ale jinak pokud vše fungovalo, tak nikdo po nás neštěk.  Teda krom velitele LLP, kteýmu vadilo, že podle něj nic neděláme, tak nás nechával zametat před teminálem, když měl operačáka, to vše do doby, než jsme na sebe narazili a nechal jsem ho jeho rozkaz napsat do knihy a pak jsem mu odmítl na základě toho, že jsme neměli po poježděné noci odpočinek vyslat řidiče na svoz (měli jsme hotovost od pátku do pondělního rána), vepře ku podivu zavolat nechtěl. Pak byl klid. Ale letka vopic (střážáků) byla fakt něco, to jsem kolikrát nechápal,....

Povyšování na půlročáka "Bubna" ještě v Martině bylo opaskem, žádné divadélko okolo toho, jen  příslušný počet ran na holou, která tím získala tu správnou modrou barvu, jelita se ztrácela hezkých pár dní. Opasky byly s dopředu několik hodin namočeny ve vodě, aby to mělo švunk, ale potom na mazáka "Bakelita" v Kežmarku, to už bylo lepší žrádlo, tam povyšovali  bývalí  Bakoši, teď už supráci čili  Staří psi, pomocí kombinaček. Zalehlo se na kavalec, vystrčila se holá prdel, zakouslo se do spacáku (jinak by byl asi řev slyšet až na devéťárně) a čekalo se na povýšení.  Zadek polili Pitralonem jako dezinfekcí (natekl až na vejce a to už jste skučeli do spacáku) a pak naběhli povyšovači  a prdel vám poštípali kombinačkami do krve, některá hovada neštípala, ale doslova pootočením kleští  vytrhávala ze zadku kousky kůže (někdy i s masem). Jen největší odvážlivci si večer k televizi sedli, ostatní  raději postávali

To thud - Když nelétali napísal Ladislav Kudrna. Jedného Smetanu poznám, bol to hudobný skladateľ.

K téme: Na vojne som bol 90'-92' a zažil som ten miernejší šikan, ktorý bol niekedy aj dosť sranda. Na polo PŠ-ke/polo kurze (odišiel som na PŠ a počas toho sa stal z neho len odborný kurz, takže napriek výtečnému zaverečnému hodnoteniu som doslúžil ako vojín) bola gumáreň, kde nás veliteľ roty preháňal. Dal nám vykopať jamu, druhý deň zasypať a ďalší deň znova vykopať... Po návrate na útvar mi "ulievanie" (veget) v kurze dali niektorí starí náležite pocítiť. Najhorší bol jeden mentálne poškodený (mal silný tik) M.V. z Hlohovca a jeden východniar (vždy sa nejaký našli) T.S. zo Sniny. Ten z Hlohovca rozprával tak tvrdo, že tvrdo vyslovoval aj spoluhlásky s mäkčeňom. Dodnes mi znejú v ušiach: Povedz, si schopný urobiT DesaT chlebof... tácku hranoliek?... atď. Preklep som mal ako posledný z mladých, dva dni pred odchodom mazákov do civilu. Dostal som 37 rán opaskom na holú riť. Stehná a ľadviny som mal prikryté zbalenými spacákmi. Nohy aj roky som mal prestrčené medzi priečkami postele. Starí chodili okolo postele a šľahali opaskami. Počítali sa len údery priamo na zadok a počítaním bol poverený jeden z polročákov. Po "procedúre" som sa mohol postaviť a spomenutý T.S. mi podal flašu so slivovicou, z ktorej som určite stiahol naraz aspoň deci a potom som si mohol zakričať číslo - a bol som šťastný, že to mám za sebou. Samozrejme pred procedúrou bolo ešte divadielko s príchodom, kde som musel zaklopať, vojsť a požiadať mazákov o preklep: "Vy starí mazáci, vy starí orli, ja váš zobák prišiel som vas požiadať o preklep." Nasledovalo trhanie oblečenia a počas toho kričali otázky: "Kdo tě poslal?", pričom pospomínali ministra (obrany - t.č. Dobrovský), veliteľa letiska, pluku, praporu a čo ja viem koho ešte. Ja som musel odpovedať stále to samé: "Sám som prišiel!" (o tomto všetkom nás vopred povinne poučili staršie pólky). Toto trvalo až kým zo mňa nestrhli všetko oblečenie (najhoršie to bolo s gumičkou od treniek - kým sa utrhla, urobila mi dosť škaredú čiaru cez bedro).

Horší bol preklep na letištnej rote, tam sa klepalo bagrom na pupok, a robili sa "série". Videl som to na vlastné oči, keď ma moje čísla pozvali ako hosťa na preklep mladých. Kým došlo k preklepu už boli všetci pripití a triafali sa dosť mimo. Po 18-tich sériách (jedna séria trvala tak 4-6 sekúnd) bolo okolie pupku, hlavne pri oblúku rebier, aj krvavé.

Ja som svojich mladých nijak zvlášť nešikanoval, len obvyklé nosenie jedla a pitia z jedálne (hlavne v nedeľu to bol super pocit, zobudiť sa na rozvoniavajúce kakao - väčšinou do tretiny zaplnená fľaša od uhoriek - a chodský koláč - niekedy aj dva), ktoré ma čakali na nočnom stolíku. Na druhú stranu som nad nimi prevzal "patronát", naučil som ich ako "prelstiť" gumy, vybavoval som im priebežky, opušťáky... Nemal som však rád zašívákov, tým som to dával pocítiť napr. na rajónoch, ale telesné tresty nikdy...

U Miškáry na poslední malé břízce (?) před branou byla klasická dřevěná tabulka s nápisem "Tady je Hejhalovo".

Já tam byl na LZV pod Šedivým a sloužil u "Lucky" na VS. Ten režim tam byl Hejhalův nápad. Přistoupil k tomu logicky - kdy budu mít problémy se šikanou a tady kdy se po mě budou vozit? Když se mi tu budou vojáci nudit. Takže doranky všem a furt (to v té době nebylo rozhodně zvykem), kdo nemá službu přes víkend má buď KVOP a nebo pokud je má vybrány, pak vycházka od soboty po rajónech do pondělí ráno (na tom ušetřil, antož jsi neměl nárok na stravu). Ale za "odměnu" budete chodit perfektně oblečený. Na koho přijde hlášenka od vepřů, přísná důtka, druhá hlášenka - basa. Fungovalo to, ani přísné důtky nebyly, každý si toho vážil. I mazáci měli jen kanady uvázaný na Anglii. Když jsem slyšel, co se dělo u strážáků ve velkém kasinu, nebo co zažil kamarád jako vysokoškolák u techniků v Čáslavi, děkoval jsem bohu, že jsem, kde jsem.

Marek Micbergr: no, majora si nepamatuju. My byli pod kpt. Prantlem, ale postavičky, jako prap. Urban, děda Labuda a spol. To asi byla nejlepší vojna, co si člověk mohl přát, žádná buzerace, vstup odpoledne na terminál do baru. A další věci byly super.

Odponý termit: No, šikanou byl u nás v tý době poslulej Bochoř.

master.x Já byl v Želatkách jen 2 měsíce, pak fofrem do Kbel

Nebyl někdo z vás okolo revoluce u HS PS na Zbraslavi?

Když se ztrácelo hodně dopisů tak kluci nastražili past a vyhmátli pošťáka, myslím že to byl sv.Kocourek.

V jeho kutlochu se prý objevilo několik set otevřených dopisů, prachy si nechával a nad dopisy od holek asi ...

Chtěl jsem jen vědět jak ho za to "ocenili".