> Severní Korea a USA
     >
     > Strategie totální války Severní Koreje proti USA
     >
     > Severní Korea má nejen potřebnou vojenskou sílu, ale je i politickou
     > vůli vést totální válku vůči Spojeným státům Severní Korea je jedním z
     > mála států, který se může postavit Spojeným státům v případné totální
     > válce. Američané to vědí. Např. 7.března 2000 varoval generál A.
     > Schwartz ve svém slyšení před Kongresem, že měly-li by se Spojené
     > státy cítit ohroženy válkou vedenou všemi prostředky, pak je to
     > Severní Korea, odkud takové nebezpečí hrozí nejpravděpodobněji.
     > ----------------------------------------------------------------------
     > ------
     >
     > Severní Korea, která může a je ochotná postavit se tváři v tvář jediné
     > světové supervelmoci, by neměla být považována za slabou. Ale západní
     > žurnalisté mají tendenci podceňovat tuto skutečnost a ve svých
     > článcích líčí tuto zemi jako zbídačený a vyhladovělý stát, ve kterém
     > se musí politický systém co nevidět zhroutit. Vytvářejí dojem, že
     > Severní Korea není vážným rivalem Spojených států, co se vojenské moci
     > týče. Je to zavádějící. Dnes má jen několik málo zemí dostatečnou
     > vojenskou kapacitu k případnému konfliktu se Spojenými státy. Rusko,
     > které po rozpadu Sovětského svazu zdědilo rozsáhlou sbírku zbraní
     > hromadného ničení i konvenčních zbraní, je jednou z těchto zemí.
     > Stejně tak Čína, ačkoliv Čína je dnes slabší než Rusko. Ale ani Rusko
     > ani Čína nejsou vážnou hrozbou, chybí jim totiž odhodlání a politická
     > vůle takový konflikt rozpoutat.
     >
     > Naproti tomu Severní Korea má nejen dostatečnou vojenskou kapacitu,
     > ale i potřebnou politickou vůli udeřit proti Spojeným státům. Řekli to
     jasně:
     > Učinily-li by Spojené státy pokus přeskupit vojenské síly do blízkosti
     > severokorejských hranic, vyhrazuje si Korea právo nečekat a udeřit
     > jako první. A to všemi dostupnými prostředky. Tahle vyhrůžka není jen
     > diplomatická fráze a neměla by se brát na lehkou váhu. Docela nedávno
     > se Severní Korea pokusila zajmout americké špionážní letadlo. 1.
     > března 2003 odstartoval ze základny Okinawa americký špionážní letoun
     > RC-132S, Cobra Ball. Kroužil v blízkosti jižního pobřeží. Američané
     > totiž předpokládali, že se Korea chystá testovat střelu dlouhého
     > doletu, a chtěli pokus monitorovat.
     > Ve vzdálenosti 193 km od hranice Severní Koreje se letoun neočekávaně
     > setkal se dvěma Mig-29 a dvěma Mig-21. Letadla se přiblížila na
     > vzdálenost 16 metrů a piloti signalizovali Američanovi, aby je
     > následoval. Ten odmítl a rychle se vzdálil.
     >
     > Za prvé, korejské stíhačky startovaly ze základny Uhrang, asi 200 km
     > od místa střetu. Na americké letadlo v prostoru, kde se objevilo,
     > čekaly. To znamená, že musely o americkém záměru vědět. Při setkání
     > Korejci nevykázali žádný úhybný manévr. Naopak, chovali se vyzývavě a
     > ještě 22 minuty americký stroj sledovali. A divná je i reakce
     > Američanů. Pilot jistě svou základnu informoval. Jak to, že mu nikdo
     > nepřiletěl na pomoc? Kdyby Kim Jong Il vydal hned na začátku příkaz
     > zaútočit, korejské stroje by měly dost času americké letadlo sestřelit
     > dříve, než by Američané stačili vyslat do oblasti bojové letouny.
     >
     > Za druhé, k incidentu došlo 200 km od hranic. Podle mezinárodních
     > zákonů se nenarušitelný vzdušný prostor státu počítá od vzdálenosti 19
     > km. Pro
     > zajímavost: Američané si vyhradili pásmo široké 370 km a hrozí, že
     > každé cizí letadlo, které by se do tohoto prostoru odvážilo, sestřelí.
     >
     > Strategie Severní Koreje na masivní odvetu
     >
     > V případě napadení, nebo jen ohrožení, plánují Korejci okamžitě
     > zahájit totální válku. Žádnou "lokální, omezenou potyčku", žádný
     > "regionální konflikt". Severní Korea nemíní čekat a použije všech
     > svých dostupných prostředků hned v první fázi války. Existují tři aspekty
     tohoto konfliktu.
     >
     > První. Korea se se svou strategií totální války v případě pokusu o
     > preventivní útok Spojených států neskrývá. Poslední válka v Iráku
     > ukazuje, že USA je schopno provést preventivní útok, i když to znamená
     > jasné porušení mezinárodních zákonů, a že není v moci OSN tomu
     > zabránit. Každý stát, který je vojensky slabý, se stává potenciální
     > kořistí Spojených států a může na něj být kdykoliv zaútočeno pod
     > libovolnými výmluvami. Je tedy pochopitelné, že Severní Korea se
     > chystá odrazit americký útok hrozbou totální války.
     >
     > Druhý. Severní Korea neočekává pomoc žádné země. Ani Čína, ani Rusko v
     > případě války Koreji nepomohou. Korea ví, že bude muset bojovat sama.
     > V obecné rovině jsou Čína a Rusko Koreji blízko, nicméně žádná z
     > těchto zemí nemůže nebo není ochotná ochránit Koreu před americkým
     > útokem. Korea sama může a je schopná se postavit americké hrozbě.
     > Princip sebeobrany se týká všech národů.
     >
     > Korejský plán totální války se skládá ze dvou částí. Tou první je
     > masivní nasazení konvenčních zbraní, tou druhou jsou jaderné zbraně
     > hromadného ničení. Pokusily-li by se Spojené státy zaútočit na
     > jadernou továrnu v Yongbyonu, Korea zareaguje použitím ZHN. Američtí
     > stratégové to vědí a mají připravenou vlastní variantu jaderné války.
     > Při oboustranném nasazení jaderných zbraní neexistuje frontová linie a
     > zázemí. Nukleární zbraně jsou zbraně ofenzivní, proti jejichž nasazení
     > neexistuje konvenční ochrana, na takový útok lze jedině odpovědět
     > stejným způsobem. Z toho pohledu je korejský plán plánem ofenzivním.
     > Jeho cílem není jen odražení útoku, ale zničení Spojených států.
     >
     > Americký plán číslo 5027 předpokládá okupaci Severní Koreje, nikoliv
     > jen zneutralizování ZHN. Spojené státy chápou Koreu jako svého
     > úhlavního nepřítele Korea chápe USA jako svého úhlavního nepřítele.
     > Korejský válečný plán nepočítá ani příliš s obsazením Jižní Koreje,
     > ale se zničením Spojených států.
     >
     > Vojenská kapacita Severní Koreje
     >
     > Všechny státy se snaží udržovat tyto informace v tajnosti a Korea není
     > výjimkou. Není snadné zjistit, co všechno má. USA tvrdí, že to ví.
     > Spojené státy používají řadu špionážních prostředků vůči Severní
     > Koreji: Letadla
     > U-
     > 2, RC-135, EP-3 a další stratosférická letadla sleduji Koreu 24 hodin
     > denně.
     > Americká 5. průzkumná letka má své stroje na základně Ohsan v Jižní
     > Koreji.
     > K tomu používají Američané 70 špionážních družic KH-11 "zavěšených"
     > nad Severní Koreou.
     >
     > Navzdory takovému nasazení odposlechových prostředků prohlásil nedávno
     > bývalý americký ambasador v Soulu a pracovník CIA s třicetiletou
     > historií v této organizaci, Donald Greg, že ani ten nejlepší satelit
     > nedokáže přečíst, co má v plánu Kim Jong Il. Rumsfeld nedávno
     > potvrdil, že Severní Korea používá v zemi položené optické kabely,
     > které nelze odposlouchávat a je téměř nemožné nasadit do Severní
     > Koreje špiona.
     >
     > Přes víceméně nejisté odhady ale američtí vojenští stratégové
     > přibližně vědí, co mohou čekat.
     >
     > 1. Konvenční zbraně
     >
     > Severní Korea si vyrábí zbraně sama. Jejich vojenské továrny jsou
     > schopny produkovat ročně 200 tisíc kusů automatických zbraní, 3000
     > kusů těžkých zbraní, 200 bojových tanků, 400 obrněných vozidel.
     > Severní Korea si staví vlastní ponorky, letadlové lodi, rychlé čluny s
     > raketovým vybavením a další zbraně.
     >
     > Severní Korea má 17 továren produkujících děla a kanóny, 35 továren na
     > výrobu munice, 5 továren vyrábějících tanky, 8 továren na letadla, 5
     > továren na válečné lodi, 3 na výrobu naváděných střel, 5
     > specializujících se na komunikační zařízení, 8 továren na biologické
     > zbraně. Celkem 143 vojenské továrny. A to nepočítáme ty, které lze na
     > vojenskou výrobu lehce převést.
     > Mnohé z nich určené na produkci běžného zboží, byly projektovány tak,
     > aby se daly v případě nutnosti rychle pozměnit na produkci zbraní.
     > Dalších, zhruba 180 továren, je skryto v podzemních prostorách v
     > nepřístupných horách Jagang -do. Továrny mívají vyprojektovány vlastní
     > hydroelektrárny, takže je téměř nemožné přerušit dodávku elektrické
     > energie.
     >
     > 2. Způsob boje
     >
     > Severní Korea má vlastní válečný plán. Země je hornatá, její pobřeží
     > je dlouhé a členité. Zbraně a obranná taktika jsou navrženy tak, aby
     > maximálně využily unikátního terénu. Korejská armáda je organizovaná
     > do malých, plně integrovaných a soběstačných jednotek, které jsou
     > připraveny k boji kdykoliv bude třeba.
     >
     > 3. Morálka
     >
     > Co se morálky vojska týče, věnují ji korejští generálové nesmírnou
     > pozornost. Jednotky jsou dokonale indoktrínovany, ideologicky
     > zpracovány a silně motivovány. Je jisté, že budou bojovat s maximálním
     > nasazením a až do posledního dechu. Navíc jsou vojáci dobře cvičeni a
     > nesmírně tvrdí. Jsou vychováni k boji i k přípravě na smrt.
     >
     > 4. Armáda
     >
     > Regulární severokorejská armáda se skládá z jedenadvaceti sborů: čtyři
     > v čele a osm v zázemí, jednoho tankového sboru, pěti motorizovaných
     > sborů, dvou leteckých a jednoho určeného na obranu Pyongyangu. Severní
     > Korea má 80 divizí a brigád. Pro srovnání - Jižní Korea má pouze 19
     > pěších divizí.
     >
     > Severní Korea má 1,6 milionu mužů ve zbrani, 100 tisíc pohraničníků,
     > 3,9 milionu v lidových milicích, 900 tisíc v mládežnických jednotkách.
     > Veškeré mužstvo absolvovalo tvrdý vojenský výcvik a je plně vyzbrojeno.
     >
     > A. Dělostřelectvo.
     >
     > Dva dělostřelecké sbory, 30 brigád vybavených bezzákluzovými děly ráže
     > 120 a minomety 152 mm, děla Goksan ráže 170 mm s dosahem 50 km,
     > vícehlavňové raketomety ráže 240 mm. Jde o jedny z nejsilnějších
     > dělostřeleckých zbraní světa. Některé jsou ukryty v jeskyních a
     > horách, jiné jsou montovány na vlacích a jsou schopny střílet všemi
     > směry. Jsou schopny vystřílet na americké posádky v jedné hodině půl
     > milionu nábojů s konvenčními či biologickými hlavicemi. Americká
     > armáda na základnách Yijong-bu, Paju,
     > Yon-
     > chun, Munsan, Ding-gu-chun a Pochun v Jižní Koreji by byla takovou
     > palbou zdecimována v průběhu několika hodin.
     >
     > Americká armáda je vybavena zařízením typu Paladin proti dělostřelecké
     > palbě, které je schopno s dokonalou přesností určit polohu útočícího
     > dělostřelectva. Nicméně k zaměření potřebuje asi 10 minut a za tu dobu
     > už pravděpodobně bude zničeno. Generál Thomas Schwartz, bývalý velitel
     > v Jižní Koreji, odhaduje, že v případě konfliktu by byly americké
     > posádky umístěny v Jižní Koreji zničeny do tří hodin.
     >
     > B. Blesková válka
     >
     > Severní Korea je dostatečně vybavena pro bleskovou válku. Americké
     > tanky jsou stavěny na boj v otevřeném poli. Všechny dosavadní války
     > vedli Američané v otevřeném terénu, včetně té poslední v Iráku.
     > Američtí velitelé nemají zkušenosti s bojem v hornaté krajině plné
     > překážek. Nelze se ani spolehnout na velkou podporu letectva, jako
     > tomu bylo v Iráku. Korejci mají kapacitu postavit se americkému
     > letectvu.
     >
     > Jejich tank, nazvaný Chun-ma-ho, byl vyvinut zvlášť s ohledem na
     > korejský terén. Je schopen šplhat do prudkých kopců a překračovat řeku
     > hlubokou 5,5 metru. Jejich hlavní bojový tank T-62 má dělo ráže 155 mm
     > a maximální rychlost 60 km. Americký tank M1A mají kanóny ráže 120 mm
     > a maximální rychlost 55 km. Pancíř korejských tanků má tloušťku 700
     > mm. Z arzenálu amerických protitankových zbraní je pouze TOW-II
     > schopen prorazit takový pancíř.
     >
     > Protitankové střely vyvíjí Korea nepřetržitě od roku 1975. Jsou dnes
     > považovány vojenskými odborníky za nejlepší na světě a Severní Korea
     > je vyváží do mnoha zemí světa. Američané spoléhají na své vrtulníky
     > Apache vybavené 16 Hell-Fire protitankovými raketami. Ale jak ukázaly
     > poslední zkušenosti v Iráku, tyto vrtulníky lze sundat i obyčejnou
     > puškou. Jsou poměrně lehce zranitelné. Korea disponuje 15 tisíci
     > raketami wha-sung typu země-vzduch a Apache bude pro tyto rakety
     > snadným cílem. V roce 1994 jedna taková wha-sung (odpalována ručně z
     > ramene) sestřelila americký špionážní vrtulník OH-58C.
     >
     > Většina severokorejských mechanizovaných a tankových jednotek je
     > umístěna tak, aby v krátké době překročila hranice do Jižní Koreje za
     > podpory bojových letounů SU-25 a útočných vrtulníků. Severní Korea má
     > 600 vysokorychlostních člunů vybavených přistávací plochou pro
     > letadla, 140 vznášedel, 3000 pontonových mostů.
     >
     > Ve zbrani má 700 tisíc mužů. Ve 4000 zvlášť zesílených bunkrech ukrývá
     > 8000 těžkých zbraní a 2000 tanků.
     >
     > C. Boj v podzemí
     >
     > Severní Korea je světovou velmocí, co se podzemních chodeb a tunelů týče.
     > Schopnost severokorejských expertů se plně prokázala ve vietnamské válce.
     > Severní Korea poslala do Vietnamu stovku odborníků, šlo o vyhloubení
     > 250 km tunelů pro severovietnamské jednotky v Jižním Vietnamu. Tunely
     > přispěly k vietnamskému vítězství.
     >
     > Severokorejská armáda je rozdělena na jednotky velikosti roty. Vedení
     > války v tunelech provádějí nezávislé roty. Vstup do tunelů vydrží
     > chemický a biologický útok. Chodby vedou cik-cak a jsou vybaveny
     > utěsňujícími zátarasy, čističkami vzduchu a místy, kde může armáda
     > bezpečně odpočívat. Obecně se věří, že Severní Korea vybudovala asi
     > dvacet velkých tunelových chodeb napříč hranicemi, kterými je schopná
     > přesunout přes hranice za hodinu 15 tisíc vojáků do jihokorejského
     > vnitrozemí.
     >
     > D. Zvláštní jednotky
     >
     > Severní Korea disponuje 120 tisíci muži zvláštních jednotek - je to
     > nejvíce z celého světa. Jsou organizovány do lehkých brigád: pěšáci,
     > útočné oddíly, letci a námořníci. Celkem 25 brigád. Jejich úkolem bude
     > napadnout americké základny v Koreji, Japonsku, Okinawě a na Guamě.
     >
     > Severní Korea je schopná současně transportovat 20 tisíc mužů
     > zvláštních jednotek. Vlastní 130 rychlých vyloďovacích plavidel a 140
     > vznášedel, každé může vyvinout rychlost 90 km/h. Západní experti se
     > usmívají nad historickými
     > AN-2 - replikami podle modelu z roku 1948, ale tato letadla mohou
     > letět nízko pod radarovou kontrolou a přepravit 10 posádek rychlostí 160
     km/h.
     > Korea má 300 těchto letadel. Mimo to má ve výbavě i rogalová křídla,
     > každé schopné přepravit na krátkou vzdálenost 5-20 mužů.
     >
     > Ve výbavě korejské armády jsou i zvláštní horská kola pro boj v horách.
     > Používají je příslušníci zvláštních oddílů pro rychlý přesun v horách.
     > Pouze
     > Švýcarsko má jednotky trénované v používání horských kol pro boj v horách.
     > Rozeklaný, kamenitý terén Korejského poloostrova je ideálním místem
     > pro operace zvláštních jednotek.
     >
     > Jak kvalitní jsou zvláštní jednotky severokorejské armády? V září 1996
     > uvázla severokorejská ponorka v blízkosti Kang-nung a posádka byla
     > nucena loď opustit a přistát v Jižní Koreji. Na palubě byli dva muži
     > zvláštních jednotek, vracející se po skončeném poslání v Jižní Koreji.
     > Tito dva muži dokázali vzdorovat jihokorejské armádě 50 dnů, přičemž
     > zabili 11 svých pronásledovatelů.
     >
     > E. Zbraně hromadného ničení
     > a. Raketová připravenost
     > Severní Korea je nukleárním státem, stejně jako USA, Rusko, Čína,
     > Velká Británie, Francie, Indie, Pákistán a Izrael. Byla schopna
     > zpracovat jadernou bombu do podoby použitelné v odeslání raketou na
     > cíl.
     >
     > V roce 1994, když si američtí vojenští stratégové poprvé uvědomili, že
     > Severní Korea má bombu, odhadl William Perry, tehdejší ministr obrany,
     > že Korea bude schopna vyrobit do roku 2000 stovku nukleárních hlavic.
     > Doktor Kim Myong Chul, expert na válku Kim Jong Iilse potvrdil, že
     > Severní Korea má přes sto jaderných hlavic, včetně vodíkových bomb.
     >
     > Severní Korea je schopna vyprodukovat asi 100 raket ročně. Začala svůj
     > raketový program v roce 1980 a v současnosti má asi 1000 raket různých
     > typů, stovka z nich je vybavena jadernou hlavicí. Tyto rakety jsou
     > ukryty v jeskyních a podzemních odpalovacích centrech. Spojené státy v
     > této chvíli nemají bezpečný obranný systém proti těmto raketám. V
     > případě konfliktu stovky tisíc mužů amerických posádek zahyne, řada
     > jejich základen a letadlových lodí bude zničena. V Jižní Koreji jsou
     > umístěny rakety Patriot, ale jak se ukázalo nedávno v Iráku, nejsou
     > stoprocentně spolehlivé, dokonce ani v ideálních podmínkách.
     > b. Biochemické zbraně
     > Severní Korea má rozsáhlé zásoby biologických zbraní. Každý armádní
     > sbor má vlastní chemickou jednotku a každý pluk chemickou četu. Vojsko
     > i civilní obyvatelstvo je trénováno a dobře připraveno na chemický či
     > biologický útok.
     >
     > F. Severokorejská obrana v případě amerického útoku a. Opevnění
     > Severní Korea začala budovat své opevnění v roce 1960. Veškerá
     > vojenská zařízení jsou umístěna v podzemních bunkrech navržených tak,
     > aby odolaly americkým penetračním bombám. Severní Korea má pod zemi
     > umístěno 8236 vojenských zařízení propojených 547 km tunelu. Přímo pod
     > Pyongyangem je rozsáhlý podzemní stadion a další zařízení. V bunkrech
     > je pro případ války uloženo 1,2 miliony tun potravin, 1,46 milionu tun
     > pohonných hmot a 1,67 milionu tun munice.
     >
     > Většina podzemních prostor je hloubena ve skalách, vstupy bývají
     > obráceny k severu, aby zmenšily možnost přímého zásahu amerických
     > raket. Hlavní americkou zbraní proti bunkrům je B-61 Mod 11. Podle
     > nedávných testů tato bomba je schopna prorazit šestimetrovou tloušťku
     > skály. Nejmodernější americká zbraň proti bunkrům, laserem naváděná
     > GBU-28, prorazí až třicetimetrovou skálu. Bunkry Severní Koreje mívají
     > nad sebou minimálně 80 metrů skály. Severní Korea má mnoho falešných
     > jeskyní, které ke zmatení senzorů na GBU-28/37 a BKU-113 emitují
     > teplo.
     >
     > Americká strategie vedení války spočívá na teorii "useknutí hlavy
     > hada", tedy zničení vrchního velitelství nepřátelské armády. Armáda
     > bez vedení ztratí morálku a rozpadne se. Severokorejská podzemní
     > velitelství nebude snadné eliminovat. A navíc špionážní letadla a
     > satelity jsou v případě konfliktu s Koreou k ničemu, neboť všechno
     > důležité se bude odehrávat hluboko pod zemí.
     > b. Letecká obrana
     > Severní Korea má obrovské zásoby protiletadlových raket typu země-vzduch.
     > Proti nízko letícím cílům má SA-2 a SA-3, proti letadlům ve velkých
     > výškách má SA-5 s dosahem 250 km. Raketa SA-5 je schopna zasáhnout
     > letadlo uprostřed území Jižní Koreje.
     >
     > Severní Korea okopírovala americké protiletadlové ruční zbraně
     > ukořistěné ve Vietnamu a vyvinula vlastní zbraň přezdívanou wha-sung,
     > které vyrábí od roku 1980. Wha-sung přichází ve dvou modelech: SA-7 s
     > dosahem 5 km a SA-16 s dosahem 16 km. Ve skladištích Severní Koreje
     > čeká 15 tisíc těchto zařízení.
     >
     > Kromě raket má Severní Korea 12 protiletadlových děl, včetně ráže 37,
     > 23, 57, 87 a 100 mm. Většina používá manuální zaměřovače, takže
     > elektronickými prostředky není zjistitelná.
     > c. Ochrana pobřeží
     > Pobřeží Severní Koreje je dlouhé, zubaté a rozeklané. Pobřežní děla
     > jsou umístěna v opevněných podzemních jeskyních po celé délce pobřeží.
     > Severní Korea má šest základen vybavených raketami typu země-voda.
     > Jejich rakety mají dosah 95 a 160 km. Ty s dosahem 160 km jsou schopny
     > zasáhnout loď za horizontem.
     >
     > Hlavní americkou obranou proti raketám země-voda jsou torpédoborce
     > Arleigh Burke třídy Aegis, které ovšem nejsou efektivní za hranicí
     > 20-50 km od odpalovače raket.
     > d. Válka na moři
     > Severní Korea má dvě flotily - západní a východní. Západní flotila má
     > šest eskader o 320 lodích, a východní má 10 eskader o 460 lodích.
     > Námořnictvo čítá 46 tisíc mužů. Lodi jsou uloženy ve dvaceti bunkrech
     > o délce 200-900 m a šířce 14-22 metrů. Severokorejské lodi jsou malé a
     > agilní. Vybaveny bývají raketami voda-voda schopnými zásahu na
     > vzdálenost 46 km a vícehlavňovým raketometem schopným odpálit současně
     > 22 raket.
     >
     > Hlavním nepřítelem severokorejského námořnictva budou letadlové lodi.
     > Ruské
     > námořnictvo vyvinulo taktiku útoku proti těmto monstrům. Spočívá v
     > masivním útoku mnoha raket na stejný cíl. Rusové rovněž vyvinuli
     > raketu jung-gal, která dokáže zničit protiletadlovou loď.
     > Severokorejská armáda testovala tuto raketu s dosahem 60 km 1. dubna
     > 2003. Na amerických letadlových lodích třídy Nimitz žije 6000 mužů
     > posádky, a je tam umístěno 70 letadel. Na cenovce byste si přečetli
     > sumu: 4,5 miliardy dolarů. Zničení jediné takové lodi by bylo pro
     > Ameriku nesmírně traumatickou záležitostí.
     >
     > Každá letadlová loď je chráněna šesti torpédoborci třídy Aegis a
     > jadernými ponorkami. Torpédoborce bývají vybaveny vysokokapacitními
     > radary AN/SPY-1 schopnými sledovat současně až sto cílů a dokážou
     > odpálit současně dvacet raket. To tedy znamená, že ochranná flotila
     > torpédoborců je schopna současně sledovat 600 cílů a v jedné vteřině
     > odpálit 120 raket. Tyto rakety mívají přesnost zásahu 50 procent - v
     > ideálních podmínkách. Ve skutečném boji by procento zásahu
     > torpédoborců bylo mnohem nižší. Nejlepší odhady hovoří o tom, že by
     > obrana byla schopná zlikvidovat 55 přicházejících raket. Jinými slovy,
     > 60 odpálených raket bude s nejvyšší pravděpodobností schopno
     > penetrovat obranu protiletadlové lodi.
     >
     > Severní Korea má ve výbavě vysokorychlostní lodi OSA a KOMAR vybaveny
     > raketami. Od roku 1981 si staví své vlastní lodi. V současnosti má
     > více než 50 člunů, každý z nich je vybaven 4 raketami s dosahem 46 km,
     > které je možno odpálit současně. Navíc má Korea 300 vysokorychlostních
     > lodí, 200 lodí vybavených torpédy a 170 lodí vybavených děly. V
     > případě války se bude toto loďstvo hemžit kolem letadlové lodi, dokud
     > ji nezasáhne.
     >
     > Severní Korea má 35 ponorek a 65 ponořitelných lodí vybavených
     > torpédy, které budou použity v útoku na letadlovou loď. Rovněž budou
     > klást miny a blokovat nepřátelské přístavy. Severní Korea má obrovské
     zásoby min.
     > Jejich
     > ponorky nejsou velké, ale jsou vybaveny raketami s dosahem 8 km a
     > raketami typu loď-loď s dosahem 70 km.
     > e. Letecká obrana
     > Severní Korea má tři letecká velitelství. Každé velitelství je schopno
     > operovat nezávislé a velí jednotce stíhačů, jednotce bombardérů,
     > jednotce AN -2, jednotce bojových vrtulníků, raketové jednotce a
     > radarové jednotce. 70 severokorejských vojenských letištních základen
     > je stavěno tak, aby vydržely americký útok. Letadla jsou umístěna v
     > podzemní hangárech s mnoha výstupy na povrch, takže mohou startovat z
     > různých runways. Severní Korea má řadu falešných letišť a maket
     > letadel ke zmatení amerických útočníků.
     >
     > Říká se, že severokorejská letadlová flotila je zastaralá a proti
     > americkým nemá šanci. Disponují 700 bojovými letadly, 80 bombardéry,
     > 700 transportními letadly, 290 vrtulníky. Letecké vojsko čítá 84
     > tisíce mužů. V případě války budou severokorejská letadla létat nízko,
     > využívajíc členitosti terénu.
     > Americká letadla jsou na základnách v Jižní Koreji, Japonsku, Okinwě a
     > na Guamu a jsou parkována na povrchu, takže budou snadným cílem pro
     > střely vzduch-země, rakety a další letecké zbraně. V případě války
     > zničí severokorejské rakety a těžké dělostřelectvo osm amerických
     > leteckých základen v Jižní Koreji. Letadla, která budou momentálně ve
     > vzduchu, nebudou mít kam přistát.
     >
     > Severokorejská bojová letadla jsou špatně vybavena pro současný boj ve
     > vzduchu na větší vzdálenost a nebudou pro americké stíhačky vážným
     > konkurentem. Nicméně při boji zblízka mohou Američanům zatopit. Ruský
     > MiG-21
     > starující z Bongchunu a americký F-15 startující ve stejnou dobu z
     > Ohsany se střetnou v necelých pěti minutách. V pěti minutách budou
     > kolem sebe kroužit stovky MiG-21 a F-15. Střely ze země typu
     > země-vzduch a samonaváděcí střely odpálené z letadel vzduch-vzduch
     > budou mít problém rozlišit nepřítele a vlastní letadla. Stíhačky F-15
     > jsou vybaveny radarem schopným zaměřit velký cíl na vzdálenost 180 km
     > a malý cíl na vzdálenost 90 km. Rakety typu Sidewinder mají dosah 16
     > km, AMRAAM 50 a Sparrow 55 km. Korea je široká 100 km a dlouhá 125 km.
     > Americké protiletadlové rakety nebudou použitelné, protože MiGy se
     > přiblíží těsně k americkým letadlům. Bude nutno použít palubní
     > kulomety. MiG19 jsou vybaveny ráží 30mm, MiG21 mají ráži 23 mm a
     > americké F-14 mají kulomety Valkans ráže 20 mm. Severokorejští piloti
     > jsou trénováni "zavěsit se" za nepřátelské letadlo, takže střely
     > vzduch-vzduch nelze použít. Naproti tomu američtí piloti jsou
     > trénováni na zaměření nepřítele radarem na velkou vzdálenost a
     > odpálení rakety. Americká letadla jsou prošpikovaná elektronikou a
     > méně agilní, než lehké, chudší MiGy, které jsou schopny vystoupat
     > rychleji, než americká letadla.
     >
     > F-14 je asi 3,3krát těžší než MiG21 a F-15 je dokonce 3,6krát těžší.
     > MiG21 měří 16,6 metru, F-14 měří 19,1 metru a F-15 19,43 metru. MiG21
     > je schopen vystoupit do výšky 18 km, F-1A dosáhne maximálně 15,8 km a F-16
     15,2 km.
     > MiGy budou mít výhodu v boji na kratší vzdálenost, což je případ, ke
     > kterému se schyluje. Letadlo F-150 E s bombou BLU-113 o váze 2,250 kg
     > na palubě bývá doprovázeno ochrannou letkou tvořenou F-15C, která
     > budou snadným cílem severokorejských MiGů.
     >
     > Jedenadvacítky jsou hlavní leteckou silou Severokorejců. V roce 1999
     > odkoupila Korea 40 těchto letadel od Kazachstánu.
     > f. Elektronická válka
     > Severní Korea začala budovat své vlastní zařízení pro elektronickou
     > válku v roce 1970. Obecně se věří, že jejich systém je moderní. Je
     > vybaven řadou ochranných opatření proti americkým elektronickým
     > zbraním.
     >
     > Severní Korea trénuje ročně asi stovku hackerů a má v záloze jednotku
     > odborníků připravených vychrlit dosud neznámé počítačové viry. Jejich
     > hackeři jsou schopni porušit americkou komunikační síť, bude-li to třeba.
     >
     > Závěr
     >
     > Kim Jong Il si je jist, že jeho země je dostatečně silná, aby porazila
     > Spojené státy. V příští válce bude Amerika čelit nepříteli mnohem
     > silnějšímu, odhodlanějšímu a lépe vycvičenému, nežli v korejské válce
     > let 1950-1953.