To je právě ten problém: že srovnáváš sebe, průměrného člověka, který není ničím známý (nic ve zlým, jsem totéž), s člověkem, který je známý de facto celosvětově a je to také BTW státní reprezentant. S podobnou pseudologikou by tady nemohl dělat nikdo nic. Naštěstí ne všude přemýšlejí tak omezeně jako vy tři (Artuš, zaměstnanec a BFC)...

Jak píší moji dva předřečníci. Zaměstnavatele nezajímá co dělám ve volném čase, ale to zda odvádím výkon odpovídající prostředkům do mne vložených. A nejde pouze o neplacené volno, když bude zakázka, tak mě zaměsnavatel nepustí ani na dovolenou, protože její nástup určuje on. Takže, když chci jet na Honolulu ve svém oblíbeném termínu mám jedinou možnost výpověď, pokud to stihnu s výpovědní dobou.

Přesně tak, zkuste si to udělat v jakémkoli jiném zaměstnání. Nezpochybňuji lidské ani pilotní kvality M.Šonky, ale vžijte se do kůže jeho velitele. A to volno mělo být jako neplacené a dál by zůstal státním zaměstnancem, nebo nějaká ještě vychytralejší forma? Co třeba případ úrazu, aha?

Nechci se zastávat ani jedné strany, ale pokud to vezmu ze strany zaměstnavatele, za kterým by přišel zaměstnanec, do kterého bylo investováno (pilot, topenář...dosaďte si odbornou profesi jakou chcete) s tím, že chce rok volna a teprve potom mi řekne, jestli u mě bude dál pracovat nebo půjde jinam, tak bych chtěl vidět, jak by jste se zachovali. Odsuzovat rozhodnutí, které my sami dělat nemusíme, je velmi jednoduché a také takové čecháčkovské.

Jo, to jsem se nějak upsal, duhu samozřejmě. Skladba je to fantastická, a můj soukromý dojem je, že je volně inspirována Bachovým Jonathanem Livingstonem Rackem...

To RychardP   neé mlhu, ale duhu...jinak neskutečná skladba...

Možná to není uplně relevantní srovnání, ale trochu to připomíná "přístup" komunistické generality po roce 1948 k našim pilotům ze západu...

Kdo zná aspon letmo Martina ví že to je človek skromný, upřímný, velmi ochotný každému vyjít vstříc, nikoho nepošle jako jiné "hvezdy" do p...e.

Je to člověk vysokých morálních zásad, a takových je třeba se zbavit....

Vivat "nový režime"

Tenhle případ je ilustrativní. Na jedné straně chuť něco dokázat a být jedním z nejlepších na světě, na straně druhé směs arogance, závisti, krátkozrakosti a demagogie, to vše smíchané do jednoho nechutného koktejlu zvaného "český způsob řízení/vedení/velení". Moc nás není, jsme malá země, a o to víc bysme měli být rádi za každého, o kom se ve světě mluví s respektem a s obdivem. A hledat způsoby, jak takovým "bláznům" namísto házení klacků pod nohy pomoct. Ale to typické čecháčkovské krátkozraké vidění, které i v tomhle vláknu někteří nádherně osvědčili, to je prostě náš problém a naše zhouba... V téhle souvislosti mi vysloveně "nabíhají" slova písně "Černý racek" od Synkop:

Pustí se k výškám, tam kde v ságách ptáci hynou,

když mlhu touží sezobnout.

A když se zřítí, hejno odmění ho slinou.

Hejno líné křídlem hnout...

Koukám,že se to tady po zveřejnění zajímavě "rozjelo" a tak sem dávám Martinovo FB vyjádření:

Pravda je taková, že jsem nikdy nikomu nedal slovo, že do RBAR nepůjdu. Kdybych to udělal, nešel bych tam. Pravda je, že jsem chtěl volno na jednu sezónu a na konci sezóny se rozhodnu buď to a nebo to. Jednu sezónu jsem potřeboval, abych splatil letadlo. Pravda je, že když mi pan velitel dával ultimátum, jako bonus mi vzal povolení k podnikání, díky kterému jsem si mohl přivydělávat na leteckých dnech na akrobacii, jelikož z platu státního zaměstnance se letecká akrobacie dá utáhnout těžko. Se slovy, když zůstanu "možná" mi ho vrátí. Ta jedna sezóna by armádu nestála ani korunu a ani bych nikomu neblokoval místo. Po celou svou kariéru jsem také sportovec - akrobat. Žiju tím, snažím se být nejlepší. Nikdo s tím nic neudělá, prostě to tak mám. Bohužel se moje kariéra dostala do bodu (ačkoli jsem doufal, že řešení najdeme), kdy jsem neměl po zvážení všech dopadů na mnoho let dopředu, jinou možnost. Mohlo vše dopadnout jinak, ale nebyla vůle zainteresovaných. Když jsem se na Gripena školil, netušil jsem, jestli se do Air Racu někdy vrátím nebo ne. Je zvláštní číst soudy lidí, kteří o tom nic neví a nemuseli udělat tohle rozhodnutí. Takže jen závěrem, nikdo mi před přeškolením na výběr nedal a nikomu jsem nic nepřislíbil. Rozhodně nedělám kur....y, život v civilní soutěži neriskuju, snažim se dělat vše zodpovědně a víc si připadám ohroženej, když jedu v autě z práce domů. Neodchází se jednoduše z od dětství vysněného zaměstnání, ale na základě všech okolností včetně toho, jakým způsobem probíhala a měnila se naše jednání, nebyla jiná možnost.