egonom: Nehrotil bych to... Smutnou realitou je, že ani dnes čtvrt století po tom, co se začalo svobodně podnikat, nemá valná část populace povědomí o tom, jak vlastně funguje obchodování. Z toho rezultuje ten všudypřítomný tlak na cenu (Thudovy nářky "To je moc drahé"). Když to vztáhnu na modelářské krámy a dám příklad z praxe: pro svůj pidiobchůdek na internetu jsme chtěl od domácího importéra pilníky vallorbe, nabídl mi desetiprocentní marži... Na lepidla Ace D jsem si vyhádal brutálních 18 %... Ale vzal jsem je, abych nějak doplnil sortiment plastikových desek. A takhle to funguje: pokud chce mít modelářský obchod komplexní nabídku, tak musí držet jak věci s větší, tak menší marží. Nejde si vybírat a prodávat jen to, co je nejziskovější. Zákazníci vyžadují komplexní nabídku, což je v pořádku. V pořádku ale není, že neakceptují, že komplexní nabídka má také svou cenu. Pak to dopadá jako v tom reklamním šotu na Air Bank, kde ten legrační týpek z té druhé banky vykládá, jak lidi jedou dvacet kilometrů pro levnější máslo, deset pro levnější chleba (neberte mě za slovo, asi je to tam trochu jinak - ale princip je stejný...), aby si pak vzali nejdráážší půůjčku! Ekvivalentem je modelář, co potřebuje pět položek, pátrá hodinu na netu, kde co mají nejlevněji a pak to na čtyřech různých místech objedná, zaplatí čtvero poštovné, musí si vyzvednout čtyři balíčky, dva z nich navíc dojdou čert ví kdy, protože ten nejlevnější nedrží sklad a musí si to sám nejdřív objednat... A jen na poštovném se mu úspora zvrhne, nepočítaje ztracený čas. Místo aby to koupil na "první dobrou" ve slušném krámu, který sice není nejlevnější, ale je pohotový, vstřícný a má to komplet. Komlexnost nabídky, kvalita produktu a služeb mají prostě svoji cenu. Stejně tak má svou cenu čas a to, že se nemusím rozčilovat. Tedy pokud někdo neví co s časem a rozčilování je jeho koníček. To potom jo, pak takové jednání chápu...

Vedem tady pouze socansko zavistivé kecy. Dobrý výrobce si spočítá marži pro zisk a nabídne marži obchodníkovi, aby neprodával sám a měl odbyt. Výprodeje nejsou o maržích, ale o vyčistění skladů a kdo má rozum si umí dopočíst, že plný sklad je horší než dobrá marže.

Když jim to závidíte, Karle, tak co vám brání se taky pustit do byznysu a ukázat nám, jaké jsou ty správné marže. Nebo tady kopete za nějakou stranu, které výprodej u MPM není po chuti? Pak dobře vám tak.

testjedna: Ne, chválabohu prodejce nedělám...

Mimochodem, marže mají také spoustu druhů a případných podmínění. Například jsou marže doplňkové, výkonové, bonusové atd. Asi ne v modelařině, píšu to spíš obecně. Platí to například o prodeji nových aut, kde by dealeři o podmínění různých složek marže výsledky prodejů nebo zaváděním různých vylepšení diktovaných automobilkami mohli vyprávět. Takže objasňovat není vlastně co, je to složité téma, které se nedá jednoduše rozseknout tím, že marže je taková a taková, záleží taky na objemu odběrů, historii, platební morálce, jeden může mít marži o 20 procent jinou než druhý. A i kdybyste znali přesné číslo, k čemu by to bylo? Uspořádali byste v pátek odpoledne na Václaváku demonstraci za nižší marže modelářských krámů? Když se zákazníkovi cena nelíbí, může si najít lepší cenu jinde, nebo se může pokusit s prodejcem dohodnout, zbundlovat to (koupit víc položek a požádat o slevu). A je jen na prodejci, jestli na to přistoupí, nebo ne. Navzdory různým nářkům jsme svobodní lidé, můžeme svobodně konat, myslet, získávat informace, rozhodovat se...

2 J. Dominec: Mě se odstěhoval spolužák ze základky a další 3 sousedi ze sídliště.  Nebylo to vyřízené za týden, ale dalo se. Podstatné bylo podepsat zřeknutí se nároků a některé další věci.. Ale nic neřešitelného...

 

2 Richard:  s63  Přesně tak. Většina vidí 1000-500 = 500 vyděláno..

 

 

 

testjedna: Já neříkám, žes ho založil, jen konstatuju, že je k prdu...

O výprodejích něco vím. Ležáková položka, která ti zabírá místo na skladě, v systému, tě de facto každý den něco stojí, blokuje ti investované prostředky a vytváří ztrátu. Když budeš bazírovat na tom, že ji pod nákupku neprodáš, tak se snadno dostaneš do situace, kdy jsi prodělal víc, než kdybys ji prodal dvacet procent pod nákupku. Říká se tomu v ekonomice "Sunk Cost". Někdy je prostě nejlepší se skladů rychle zbavit, získat nějaké volné finanční prostředky a rychle je investovat do zboží, které aktuálně "frčí". Třeba do stovky modelů - novinek, které prodáš okamžitě a bez slevy. Kdyby ses toho skladu nezbavil, neměl bys třeba na jejich nákup a reálně bys tak ještě navíc prodělal tu ztracenou marži na té stovce potenciálně prodaných novinek. Tohle je jen velmi zjednodušený příklad, ekonomika nakládání se sklady ve vztahu k firemnímu "Cash Flow", je ještě o dost složitější...

Když píšu "reálný hospodářský výsledek", tak myslím dosažitelný výsledek za daného stavu trhu a ekonomiky a nákladovosti dané vnějšími i vnitřními vlivy - čili co je možno si tou kterou činností vydělat. Nepíšu požadovaný hospodářský výsledek. Teprve u něj můžeme špekulovat, co kdo potřebuje. Reálný hospodářský výsledek je objektivní veličina (EBIT) která nemá s tím, co komu stačí nebo nestačí nic společného...

Obecně si lidé, co nikdy nic neprodávali a nepodnikali, často myslí, že když něco nakoupím za 500 Kč a prodám to za 1000 Kč, tak jsem vydělal 500 Kč. A to je právě blbost. Já je nevydělal,nelze zaměňovat obrat za zisk. Proto je blbost o maržích vůbec diskutovat. Potřebnou erudici a vhled má málokdo...