Dovolil bych si něco přidat na hromádku - S.S.Mk.8-1:48 OTAKI  1973 a Kawasaki Toryu Ki-45  1:72 z roku 1972. Oba modely jsou v negativu včetně nýtovánání u Toryu!

Svého "mezka" vydal v roce 1967 i americký Hawk. Model s křídlem z jednoho kusu měl podvozek udělaný jako zatažený.

Si nemůžu pomoci, ale nechápu proč když před čtyřiceti/padesáti/šedesáti lety uměli výrobci DOBŘE vypadající nýtování (v pozitivu) tak proč dneska na to kašlou, nebo ho udělají v podobě dírek, které s realitou nemají nic společného. Spíš mi připadá že aby to vypadalo jako dřív, tak se musí lepit na povrch obtiskové nýty (ani nevím jestli je ještě HGW vyrábí.) A  vypuštění nýtování u helikoptér nechápu už tuplem... Ne a ne, tohle jak je na téhle staré stavebnici prostě vypadá líp nežli dírky. (A to vezměme v úvahu že jediný kdo dělá pravidelně u nových stavebnic nýty je eduard, zbytek výrobců vesměs prezentuje kity hladké jako prdelka Playmate.... (A vypadá to divně... i když nejlíp vypadající povrch má stejně 1/24 Tiffy od Fixe, ale jak známo u menších stavebnic na to rezignovali a mají je ve stylu - spíše žádné nýty. Škoda... řekl bych že ten povrch Avengeru od Lindberg realitě docela odpovídá....

V roce 1975 Lindberg vydal Avengera, řekněme že ve "čtvrtkovém" měřítku. Stavebnici jsem pořídil z nostalgie, protože jednu jsem dostal někdy v letech 1976/1977 přímo z Lindberga výměnou za tuším Aero C-3A od KP. Jaké to bylo překvápko když jsem jednoho rána vykoukl netrpělivě z okna očekávaje možnou zásilu ze zámoří a ona tam opravdu byla! Poštačka ji jednoduše prostrčila mezí šprušlemi vrat a položila na zem do průjezdu. Záhy jsem ji na burze poslal dál, byla na mě moc velká. Zde představená byla ještě zabalená v celofánu a obsah krabice je vyfocen ihned po otevření víka. Hodně dílů bylo mimo rámeček, asi důsledek více než čtyř desetiletí třepání s ní. Ovšem obtisky jsou stále jako z partesu.

jenda: toho jsem si všiml, ale jako devítka mi to nepřipadlo, spíš jako sedmička. Ale bude to asi tak.

Dnes bych přidal opět pana Tamiyu a jeho první vydání Ki-44 Shoki. Pod podpisem lze tušit letopočet 1966. Díly jsou opět focené přes doposud neotevřený pytlík ale i tak je vidět poměrně široké rytí a sem tam pozitivní nýtky. Model šlo opatřit motorkem. Kit jsem kdysi ještě za socíku získal v novějším provedení boxartu výměnou za cosi s nějakým Rusem.

Není na krabici letopočet 1963? (pod autogramem malíře)

Teď hodíme očko na Tamiyu, tehdy ještě Tamiya Mokei. Jedna z jeho prvotin je Raiden. V měřítku 1/50 byla stavebnice vydána pod pořadovým číslem 3, rok vydání se mi zjistit nepodařilo. Stavebnice obsahuje také díly pro zástavbu motorku. Výlisky jsem fotil přes pytlík, nechtělo se mi otvírat doposud nikdy neotevřené obaly. I tak je aspoň trochu vidět pozitivní nýtování, kterým jsou hlavní díly spolu s pozitivními linkami paneláže opatřeny.

Prvotina Matchboxu (alespoň podle kat.č. PK-1) byla vydána v roce 1972. Matchbox měl ojedinělý styl v barvě výlisků, které byly dvoubarevné a podle instrukcí na krabičkách se model nemusel ani barvit.

Ještě výčet dalších souputníků uvedených v návodu

Máme zde dalšího Revella se zlatým štítkem. Je datován rokem 1966. Kit jsem ve svých začátcích sice vnímal že existuje, ale vždycky mi připadlo divné, proč je to éro nakreslené vzhůru nohama. A byl to Ital, což mě moc nezajímalo (ale Folgore od Frogu jsem později postavil, Sparviero od Airfixe taky). Zaujala mě neporušenost dekálů i po těch letech a pěkně udělaný motor s oddělenými hvězdicemi.

Dávám v těchto dnech trochu přestávku než dorazí další zásilka kitů z dřevních dob. Pro zajímavost přikládám alespoň odkaz na aukci jednoho opravdového klenotu od Revella. Aukce dnes končí, tak směle do toho!