Dobrej postřeh s tou klikou, to je kravina a já si toho nevšimnul. Jedna šraňka má kliku a druhá je na ní závislá převodama pod silnicí - viz to video předlohy v odkazu. Hlavně, když to diorámko budete stavět, tak ten semafor (to návěstidlo) otočte, aby byl na opačnou stranu. Tohle na mě dělá dojem, že to výrobce nafotil na krabičku opačně, aby to bylo jako atraktivnější, bez znalostí skutečných reálií. Já vím , že pro kitaře je moje poznámka jakoby kravina, ale je to stejná blbost, jako kdybych dal navijákový závěs  Blaníkovi na ocas, tlačné motory do B-17, Bismarka slepil s lodním šroubem na přídi, postavil truck GMC s řiditelnou nápravou vzadu a tanku T-34 bych otočil lauf dovnitř věže.

Řekl bych, že mezi ty šraňky by se tak akorát vešla třeba obrněná drezína nebo něco podobného. Plus na silnici čekající auto nebo motorka apod. Nějaké minidiorámko by to dalo. Já vím, pravé úhly atd...

Nu, tak trochu přemýšlím o smysluplném využití takovéto diorámy a moc mě toho nenapadá... Prostoru tam moc není, takže něco jako "Kübelvagen vlevo, Kübelwagen vpravo, osádky se z nudy rýpou ve frňácích nebo si čtou "Jeho boj" a čekají až pojede šnelcuk"?  Nebo třeba "Právě projíždí Panzerspähwagen P204(f) a za šraňkama na něj čumí Horst, Eugen, Rippe a frajtr Dübbingstreicher"?  Co myslíte?

Nechci tuto debatu zvrátit jenom na problém umístění návěstidla. Ale přejezdy na nemodernizovaných tratích jsou zatím tam, kde jsou potřeba, bez ohledu na to, zda je to před nebo za vjezdovým návěstidlem. V poslední době bylo při modernizaci některých stanic posunuto vjezdové návěstidlo dál do širé trati a tak se někde přejezdy dostaly za návěstidlo, když před tím byly od počátku trati před ním. Přesunem návěstidel dál do širé trati se prodlouží délka stanice a omezí se tak případná potřeba posunu za označník, tedy do širé trati. Přejezdy se nacházejí v řadě stanic i přímo ve zhlaví, např. Velký Osek a na koridoru ve stanici Úvaly. Nejsem znalcem elektromechanického zabezpečovacího zařízení a tak nevím, zda se někdy používalo nějaké blokování stavění polohy volno na poloze závor.

Ale na modelu vidím něco jiného. Závory jsou místně ovládané a klika s převodovkou se nachází přímo na stojanu závor.  Stejně tak je to i na protější závoře. To se v Německu takové to závory ovládaly dvěma muži, nebo závorář zavřel nebo otevřel jednu závoru a pak přešel k závoře druhé a ovládal tuto?

Přejezd se prostě umísťuje ZA návěstidlo, protože zabezpečovací zařízení - v tomhle případě to bude jednoduchý mechanický zámek na místě, nebo dálkově ovládaný elektromagnet/hradlo - prostě neumožní kombinaci "volnoznak na návěstidle z jedné nebo druhé strany trati a zároveň otevřené šraňky". Jasněže se dá teoreticky umístit přejezd i před návěstidlo (ostatně přejezd ZA jakýmkoliv návěstidlem je vlastně taky PŘED dalším návěstidlem ve směru jízdy vlaku), ale pak by musel být přejezd zavřený po celou dobu jízdy od předchozího návěstidla až k tomu přejezdu a to včetně stání/čekání. To by byl provozní nesmysl. Zbytečně by to vedlo k tomu, že by účastníci sil. provozu nedbali výstrahy a lezli by do zavřeného přejezdu.  Jediný mě známý případ, kde stálo návěstidlo před přejezdem byl někdy do poloviny 80tých let vjezd do Zdic od Berouna a to ještě jen v nesprávné koleji. Jak správně píšete, návěstidlo má být vpravo. Ale pokud je zcela mimořádně vlevo, pak jeho rameno stejně směřuje ke kolejím (např vjezdové návěstidlo do Königsbornu od Magdeburku u nesprávné - levé -  koleje, zrovna včera jsem kolem něj jel). Navíc spolu s umístěním vlevo od koleje musí být vpravo nějaké upozorňovadlo, u nás červená šipka, v německu šachovnicová deska. Německé šraňky se v jednobřevnovém i dvojbřevnovém  provedení skutečně  zavírají křížem - zkusím sem dolů hodit link na video  , zatímco ty naše (rakouské, v celé bývalé c.k. monarchii) se zavírají z jedné strany silnice. Ještě bych se chytil silniční značky před přejezdem, tzv Ondřejského kříže. V této formě jej pro jednokolejný přejed se závorami předepisovaly vyhlášky o provozu na pozemních komunikací nemecké Říše a nástupnických států až do vydání nových vyhlášek v roce 1977 v NDR a 1961 v NSR. K poznámce Jirky o důležitosti železnice - Těch případů bylo mnoho, u nás poprvé při povstáních v roce 1848 a následně i při válce s Pruskem v roce 1866. A taky třeba během občanské války v USA.

https://www.youtube.com/watch?v=H31GJGYsR84

Já jsem přes letadla a návěstidla mě nezajímají. Ale přesto děkuju za zasvěcený komentář. (a myslím to upřímně)

OOT: Vlak je zásadní válečná zbraň. Byl jsem překvapen, jak měly vlaky zásadní vliv na průběh WW I. Potom se dostaneme k "ostře sledovaným vlakům" a k tomu, že v ČSSR se vlaky nesměly fotografovat.

Návěstidlo má být otočené o 180°, protože jeho rameno má směřovat doprava, tedy od koleje a ne ke koleji. Ledaže by to rozhledové poměry vyžadovaly a návěstidlo bylo umístěno vlevo od koleje. Ale to není případ této stavebnice. Umístění návěstidla před přejezdem není podmínkou a pokud to poměry na trati a ve stanici umožňují, tak se toto řešení realizuje až od nedávné doby a pak může být sofwarově svázáno se závorami, nelze postavit návěst volno dokud nejsou závory uzavřeny. U mechanického návěstidla a ručně zavíraných závor taková závislost nebyla a není. Závorář mohl, pokud přejezd neblokoval stojící vlak, závory po dohodě s výpravčím zvednout, bylo-li bylo jisté, že vlak bude před návěstidlem stát delší dobu. Strojvedoucí, znalý místních poměrů, pak mohl zastavovat vlak ještě před závorami, i když bylo návěstidlo i desítky metrů za přejezdem. Spíš bylo běžné, že vlak blokoval přejezd, ať stál přes něj nebo před ním i dlouhé minuty, třeba 1/2 hodiny bez ohledu na dopravu na silnici. Nevím, jak u závor německých, ale mechanické  závory u nás mají stahovací mechanismus vždy na stejné straně silnice, aby řetěz k protější závoře podcházel jen koleje a ne ještě silnici.

Návěstidlo je otočené o 180°, protože přejezd musí být za návěstidlem a ne před. Takhle by vlak čekající před návěstidlem blokoval silnici. Návěstidla se umísťují vpravo od koleje, aby strojvedoucí viděl návěstní znak přes kotel parní mašiny. Tenhle typ návěstidel a závor se používá od cca 1930tých let až dodnes v Německu a na německem odstoupených územích, zejména Polsku a Francii a dále tam, kde se instalovalo německé zabezpečovací zařízení od firmy Siemens: Turecko, Řecko, Rumunsko a taky naše Sudety např. v Děčíně, Krnově, Liberci, Sokolově a dalších stanicích. Původní osvětlení návěstidla z výroby je petrolejové, potom se používalo plynové - to má i model -  (10kg bomba na propan-butan pro každou lucernu zvlášť, jsou to ty dva díly č. 3) a dnes LEDkama a solárními panely. Petrolejky a PB plameny jsou v dnešním světelném smogu dost blbě vidět, LEDky svítí úplně v pohodě.

MiniArt 1:35

Kat.č. 36059

Náhled na krabičku a manuál:

Manuál:

Rámečky: