Třináctka byla konečně překonána a tak se podíváme na stránku 14. Sestavit motorovou soustavu nečiní problém, jen je potřeba zvýšené opatrnosti při dolování táhel ventilů z rámečku a při odstraňování otřepů na nich. Na fotce je ještě odstraněné nemám, díly jsou jen vyštípnuté stranovými kleštičkami z rámečku. Trochu mně překvapila konstrukce válců, které mají zadní stranu dutou. Jistě, nebude vidět, a to ani škvírkou mezi motorovým krytem a trupem, možná jen kdyby si tam někdo svítil baterčičkou.

Dnes jsem se dostal k tomu, abych vyzkoušel pasování VOP na jiné stavebnici. Musím se Eduardu omluvit, vše sedí přesně. Ovšem je to hlavně o tom, a to je i účel fit testů, aby byl stavitel na stavbu připraven a s případnými problémovými místy mohl počítat předem. Možná tím riskuji, že si vysloužím řeči o kopytu a tak, ale to ve svých letech a při stovkách a stovkách za život postavených modelů snesu. Pokrytecky jenom chválit nedokážu.

Při lepení druhé VOP jsem postupoval jinak. Do trupu jsem nejdřív nasadil jen její horní díl a co nejvíce jej bez lepidla zatlačil do dílu trupu. Jde to ale fakt na krev. Druhým krokem bylo nasazení spodního dílu precizně zbaveného vtoku v místě vykrojení hrany. Díl sednul přesně. Kohopak by ale napadlo lepit k trupu nejdřív jen půlku VOP? Jakkoli se to může zdát zvláštní, doporučuji to tak udělat. Ale je třeba také přilepit k trupu horní díl. Jako nejjistější řešení se mi zdá napustit místo styku zevnitř trupu řídkým lepidlem a díl opatrně do trupu dotlačit aby spára byla co nejužší. Ale musíme dávat pozor na případné vyhřeznutí lepidla ze spáry. Takto bychom ale díly trupu lepili k sobě až po nasazení VOP, což je sice krajně nezvyklé, ale bylo by funkční a geometrie VOP by měla být díky pevnému uložení horního dílu VOP v trupu i bez lepidla zachována.

Ale je tady další věc - byla v místě styku VOP s trupem opravdu spára? Fotky níže hovoří jasně, a tak jsem mírně vystupující krycí plát naznačil nastříkáním surfaceru, nýty pak zlehka vrtáčkem o průměru 0,24 mm. Tak jsem alespoň sjednotil přeplátování kolem VOP, které je jemně naznačeno na dílech trupu.

Libore moc pěkný test, už se těším na pokračování.....

Zůstávám na třináctce. Vtoky na spodních dílech VOP přímo v místě vykrojení nejsou nejšťastnějším řešením. I když jsem přesvědčen, že jsem je začistil jak to šlo, úplně na doraz s trupem mi to do něj nešlo - nasunutí sestav VOP do otvoru v trupu bylo hodně "na krev" a vespod se mi vytvořila viditelná spára. Místo styku VOP/trup má ale ještě jeden aspekt, o něm však později.

Bude číslo 13 štastné? Na str. 13 návodu se totiž "láme chleba", protože zde připojujeme sestavu křídla do trupu a na trup nasazujeme slepené VOP. Začnu křídlem, u VOP si musím ještě něco ověřit.

Křídlo jsem nejprve do trupu nasadil bez lepení. Do trupu mi šlo přesně, při lepení jsem ho ale musel do trupu víc zatlačit, přičemž mi trochu praskl spoj trupu vespod. Ale žádáná trága, spoj jsem přelíznul Extra Thin lepidlem Tamiya a začistil.

První fotka situace je nasazení křídla bez lepidla, fotka pod ní pak po slepení. Krátký spoj vepředu stačilo lehce přebrousit a vyleštit. Tmel nebylo potřeba.

Dnes padla stránka č. 12.

Překonal jsem stránku č. 11. Dekly č. C13 a C12 sedí v otvorech spodní části křídla opět perfektně. Zde skládáme také stěny podvozkových šachet. Ty jsou z několika dílů a s pěknými detaily. Po nalepení zadního dílu D32 jsem pokračoval předky D11 a D16 a pak krátkými D20 a D21, ty mi ale nešlo umístit "na první dobrou" a s díly D11 a D16 se v místě styku křížily. Tak jsem D11 a D16 trochu zkrátil, čímž mi vznikla malá fuka, kterou bylo třeba vyplnit tmelem. Svým způsobem je to jedno, protože i při napasování těchto dílů k sobě bez nutnosti něco šmiknout by se spoj D11 s D20 a D16 s D21 musel začistit.

V návodu mi chybí popis zbarvení šachty přistávacího háku (díl D5 a D22). Ta byla pravděpodobně aotake, čili blue green.

Na stránce č. 8 pokračujeme ve skládání kokpíku. Pedály řízení jsem vyměnil za leptané, o stejné jsem se snažil i u dílu č. PE10, který se musí vytvarovat do oblouku. Jakžtakž to šlo do chvíle, než jsem jej sevřel pinzetou tak silně, že se mi, už vytvarovaný, zbortil. A tak tam mám plastový díl D61, rozdíl v jeho náhradě za lept by stejně vidět nebyl.

Nebylo mi jasné umístění poutacích pásů PE5 a PE7 vedoucích z pravé strany sedadla. Neškodil by schématický obrázek jejich polohy, které u jiných subsestav v návodu jsou.

Pokračoval jsem stránkou č. 9. Zde se co se leptů týče zadařilo, mám tam všechny. Aby ne, lepíme zde palubku a boční konzole a proto celá sestava musí vypadat co nejlépe. Všiml jsem si, že u pravého kulometu chybí táhlo nabíjení zbraně, jinak bylo vše oukej a sestava kokpitu se lepila na to, jak je složitá, vskutku perfektně. A kulomety mají ústí hlavně odvrtané!

Abych nezapomněl dávat i hotové podsestavy tak stránka č.7 návodu vypadá po absolvování takto. Aotake jsem nastříkal jen zlehka na podklad ze stříbrné lihové Agamy.