Tohle je fotka z roku 1945, bohužel ji nemám v lepším rozlišení. Nemůžu si pomoct, já tam nýty vidím všude. Podle mě je hlavní problém, že nemáme dost historických fotek, kde by bylo v detailu křídlo shora.

Building the P-51 Mustang, Michael O´Leary, Specialty Press, 2010.

Něco o úpravě křídla v podobném smyslu uvádí i kniha o P-51 From Production Line to Frontline od Crowood, výňatek anglického textu je v příspěvcích někde dole. Snad autoři těchto prací vědí, o čem píšís6.

Není to má teorie, jen dávám z logiky věci přednost psaným pravidlům. Kdybych měl brát v potaz zmíněné šetření s materiálem tak bych taky nevěřil, že by se v namáhaných místech konstrukce např. původní ocelové šrouby nahrazovaly hliníkovými...

Zajímavé Libore, neznám. Co to je? Dle fontu soudím, že D&S nebo se pletu? Ale Tvoje/jejich teorie má taky logiku, proč stříkat celé křídlo, stačí jen ten přetmelený předek, zbytek se nechá (nemusí to vypadat pěkně, hlavně že to dobře lítá... s3 )

Zdeněk Fabík: vycházím z tohoto textu

Jinak samozřejmě nikoho nepřemlouvám k tomu, aby model dělal podle mých závěrů nebo fotek z továrny a textů z manuálů. Je to pouze můj názor, který mi ovšem ještě stále připadá věrohodnější než mít onýtované křídlo úplně celé.

Jo. Děkuji.

PeJu: tak nějak jsem to myslem v mých "dotazech". Kostaričané, případně i Američané, své Mustangy mohli "repasovat" tak, že tmelenou plochu očistili, protože docela trpěla při pohybu pozemního personálu po křídle při údržbě, což je taky doloženo fotkami, kde jsou vidět různé černé šmouhy. Nejspíš šlo o olétané stroje, které za sebou měly několik let operační služby. Nebo jim USA dodaly stroje s křídly záměrně netmelenými pro snížení bojové hodnoty, což je asi ptákovina; eventuálně šlo o již poválečnou sérii, kdy se už technologie striktně nedodržovala.

Dobrá, tak si za mé slůvko všechny dosaďte ještě za války nasazené u prvosledových jednoteks18. Po válce vyrobené neřeším (asi jich pár bylo, existují seriály začínající 45).

Trvalou snahou v každej výrobe je znižovanie ceny výrobku, to platí bez výnimky aj v leteckej výrobe. Do konštrukčných zmien sa to príliš nepremieta, najčastejšie je to v oblasti pracnosti- tzn. zjednodušovanie alebo vynechávanie operácií s veľkým podielom ručnej práce, povrchovej úpravy, lacnejšie náhrady  atď .

Viem si predstaviť, že predpis na tmelenie krídla sa nemusel striktne dodržiavať, resp. sa časom mohol zmeniť.

Pánové, je vidět, že nikdo z Vás nikdy za kniplem neseděl a o aerodynamice moc nevíte. Takže stručně - rozdíl mezi křídlem s klasickým profilem a křídlem s laminárním profilem spočívá v tom, že u klasického profilu je jeho největší výška zhruba v 25 až 30 procentech hloubky profilu. U laminárního profilu je jeho největší výška až v 50 - 55 procentech hloubky profilu. To vede k tomu, že standardně mírně neuspořádané (turbulentní) proudění se při obtékání mění na laminární. Proudnice jsou jakoby " učesané", pěkně jedna vedle druhé a krásně obepínají povrch křídla. To výrazně snižuje součinitel aerodynamického odporu ( dále jen Cx). Má to ale jeden háček. Povrch křídla musí být co nejdokonalejší. Žádné nerovnosti natož výstupky a pokud možno ani nečistoty. Za každou nerovností se totiž v prostoru kuželové výseče s úhlem cca 30 stupňů mění laminární proudění na silně turbulentní. Čím blíže je nerovnost k náběžné hraně, tím větší plocha je tedy zasažena a ztrácí na účinosti. Pokud je takových nerovností hodně, můžete na laminární proudění zapomenout a křídlo pak má paradoxně horší parametry, než křídlo s klasickým profilem. Plachtaři Vám potvrdí, že u výkonných větroňů ( všechny mají laminární profil ) je znát, když se Vám na křídlo vykadí pták! Pokud je tedy laminarita znehodnocena nerovnostmi Cx výrazně narůstá. Každému je tedy snad už jasné, že křídla musela být vytmelena, vybroušena a přelakována u  V Š E C H  Mustangů. Kdyby totiž spolu letěly Mustangy s tmeleným i netmeleným křídlem řekněme nad Berlín, pak ty s tmeleným křídlem by se vrátily domů (pokud by nebyly sestřeleny) bez problému, zatímco ty s netmeleným by - kvůli vyššímu Cx - zůstaly bez paliva ještě v Německu, v lepším případě v okupované západní Evropě. Jejich dolet by totiž byl až o 35-40 procent menší.

Libore, v In-Action Squadron Signal je fotka z výroby v NA Ingelwoodu a popis. Křídlo bylo tmeleno, tak jak píšeš, ale stříkáno bylo celé (ne ovládací plochy, snad ne i kryty zbraní)). Popis tmelení i předpisem (originál), co jak mělo být tmeleno je v AJ-Pressu, nevím z hlavy jaký díl.

Ale paušálně tvrdit, že to tak bylo na všech Mustanzícj je asi nesmysl, jedna věc je předpis, druhá praxe. Nota bene, ta výroba běžela poměrně dlouho a předpis se mohl změnit nebo platily vyjímky pro jiného dodavatele. Ale to jen má spekulace.

Druhá věc je a to se tu dlouze před lety probíralo - že povrch křídla pracoval a a nýty se tmeleném křídle objevovaly a byly vidět. To je na některých dobových fotkách jasně vidět.

Ale dělat křídlo napůl v stříbrné a napůl NMF to je, myslím, nedoložené. Nikde jsem to neviděl a neodpovídá to žádnému předpisu ani fotkám. Ale mohu se mýlit, ale fotku nebo citaci předpisu bych rád viděl.

Libor: Je to Kostarika, dříve sloužily u texaské národní gardy.