Cmeliak paradny!

Konečně nastal čas dosadit ráhno postřikovače. Nejdříve jsem upravil a sjednotil rozměry vnějších konzol a přilepil je na místo. Vzdálenost osy ráhna od trupu musí cca souhlasit se vzdáleností osy trubky čerpadla od trupu. Kolmost osy objímek konzol na podélnou osu letadla jsem je korigoval vloženou tyčkou do objímek. Jako vhodná tyčka se nakonec ukázala vyřazená jehla ze stříkací pistole Hansa. Po zaschnutí lepidla vnějších konzol jsem lepil konzoly vnitřní. Pro ramena vnitřních konzol jsem v křídle vyvrtal šikmé díry, které mi umožnily výškovou a podélnou korekci polohy objímek konzol tak, aby položená jehla na ně přesně dosedala. S uložením jehly jsem měl problém, neustále mi padala a sjížděla. Nakonec jsem na trup přilepil lepící gumou malý magnet, přiložil jehlu a podle vnějších konzol nastavil stlačením gumy správnou výšku. Ta už se nehnula a vnitřní konzoly bylo možné přesně ustavit a přilepit.

Odlitek ráhna s podložkou od fy. MH je poněkud prohnutý. Ráhno jsem opatrně odštípáním vtoků u podložky oddělil. Vtoky jsou velmi křehké, některé z ráhna odpadly sami, některé šli lehce odlomit. Na samotném ráhně zanechali jen malé otřepy, které jsem zabrousil. Vše s maximální opatrností, abych si neulomil některou z trysek.

Bohužel, samotné ráhno zůstalo mírně prohnuté a nedalo se jednoduše vložit do objímek konzol. Navíc jsem až nyní zjistil, že na ráhně jsou odlité spodní díly objímek. Naštěstí rozteče těchto objímek cca souhlasily s roztečemi konzol. Odchylky byly v řádu 0.1 mm. Ráhno jsem lepil postupně. Po zaschnutí vteřinového lepidla v jedné objímce konzoly jsem lepil ráhno na konzolu vedlejší. Prohnutí ráhna se dalo v rámci pružnosti odlitku opravit, přesnou polohu konzol proti objímkám jsem docílil jemným přihnutím plastové konzoly. Zároveň jsem kontroloval, aby připojovací armatura na ráhnu vycházela proti trubce na čerpadle. Zde si dovoluji tvrdit, že s původními odlitými konzolami bych si neporadil. Doporučuji určit přesnou polohu konzol podle nálitků na ráhně.

Dalším krokem bylo přilepit propojovací trubku k čerpadlu. Odlitá trubka má průměr 1,2 mm a délku 11,3 mm. Já jsem potřeboval trubku délky 8 mm. Zhotovil jsem ji z plastové tyčky průměru 1 mm potřebné délky.

Pak jsem doplnil a opravil nátěry a zbývalo dosadit dveře kabiny a zrcátko. Použil jsem zrcátko plastové doplněné zrcadlovou folií. Od začátku jsem počítal, že dveře budou otevřené, aby byl dobře vidět interiér kabiny. Dveře kabiny jsem přilepil úzkým proužkem hliníkové samolepící pásky, s předem narytou osou otáčení a žlutým nátěrem. Dveře lze nastavit na libovolný úhel otevření. Aby nebylo folii vůbec vidět, zvolil jsem dveře zcela otevřené.

Jak vidíte, zvolil jsem filmového Čmeláka OK-HJC, ale z pozdější doby, kdy dostal červené doplňky - označení Čmeláků, sloužících v pohraničních oblastech západních a jižních Čech. Omlouvám se za nízkou kvalitu fotek, ale pro informaci jsou snad vyhovující. Ještě zbývá dodělat "Štefana" a postavit ho do dveří. To zas někdy příště.

Jehla položená do objímek konzol

Odlitek ráhna s podložkou s viditelným prohnutím

Oddělené prohnuté ráhno

Montáž ráhna na modelu

Celkový pohled na model

Dokončení Čmeláku jsem stále odkládal, především jsem čekal, zda někdo popíše práci s obtisky. Nakonec jsem se do toho pustil sám. Jak už jsem psal, nejdřív jsem si vyzkoušel chování obtisků na imatrikulaci OM-DJW. Zkoušel jsem stahování, „uplavání“, znovu natažení na obtiskový papír. Vše se dařilo a obtisk nedoznal újmy. A tak jsem se konečně odhodlal a obtisky na model nanesl. K lepení jsem použil ADHESOL. Obtisk imatrikulace jsem stáhnul na křídlo a párátkem přesouval na konečné místo. Bez problémů. Pak jsem obtisk vysušil a lehce „zaválcoval“ vatovou tyčinkou. Dokonale sednul mezi prolisy. Žádné bublinky nebo „stříbření“. Stejně bez problémů jsem nanesl i ostatní obtisky. Nakonec jsem všechny obtisky ještě přetřel TENZOLEM. Obtisky jsem stříhal mimo lak. Okraj obtisku nevytvořil žádný schod. Jen vysoký lesk ukazoval, kde obtisk končí. Po přestříkání matným lakem jsou okraje obtisků naprosto nezjistitelné.

Pokud bych měl mít k obtiskům nějaké připomínky, tak drobné popisky jsou vytištěny příliš tučným písmem, což zvláště u víceřádkových popisků působí dost nereálně. Nevím, zda by bylo možné vytvořit popisy s tenčím fontem, ale jinak jenom chvála.

Včera poslal Milan Klouček na toto fórum fotku upevnění plnicí hadice k pravé stupačce Čmeláka. Milane děkuji. Hned jsem se pokoušel hadici, odlitek PU od fy MH Models, napasovat na model. Nepovedlo se. Nahradil jsem ji tedy drátkem s černou PVC izolací o vnějším průměru cca 0.9 mm. PU hadice měla průměr cca 1,1 mm. K zadnímu nosiči pravé stupačky jsem přilepil destičku s půlkruhovým výřezem pro hadici, jako zjednodušený nosič hadice. Drátek jsem protáhl stupačkou. Upevnil k nádrži. Pak jsem upravil délku. Z původní PU hadice jsem odřízl hrdlo a přilepil k hadici nové. Hadice je dostatečně tuhá, že další lepení není potřeba. Viz obrázek.

Nyní zbývá jen přilepit ráhno a vymyslet nějaké bezpečné přilepení otevřených dveří.

Kdo jste neviděli, podívejte se na video, viz odkaz. Je zde několik pěkných záběrů i na detaily Čmeláka. Čerpadlo můžete vidět v 0:07 a 1:38 minutu.

V předchozím příspěvku jsem zapomněl připojit fotku „dílu 1“ s nalepeným mezikusem. Přidávám ještě detailní fotku nalepeného „dílu 1“ na již natřeném modelu. K čerpadlu je připojen náhon od motoru, dále je zde hřídel nastavení dávky a popisované hadice. Hadice jsou z černě natřeného měděného drátu průměr 0,3 mm. To odpovídá skutečnému průměru hadice cca 22 mm. Není zde ještě plnicí hadice, spojovací trubka, konzoly a ráhno. Pro vnitřní konzoly jsou připraveny důlky.

Tak to se nepovedlo, tak ještěb jednou.

Dnes vás seznámím s dosazením postřikovacího zařízení, odlévaného setu firmy MH Models, na Čmeláka fy. Eduard.

6.10.2020 nás Libor Malý seznámil na tomto fóru s odlévaným setem postřikovacího zařízení od fy. MH Models určené pro model Z-37 Čmelák od firmy KP. Rozhodl jsem se dosadit tento set na model Čmeláku od fy. Eduard.

První krok bylo řádné seznámení s odlitky a porovnání s fotografiemi tohoto zařízení. Internet jich nabízí dostatečné množství. Na první destičce nalezneme odlitek spodní části nádrže s čerpadlem a armaturou. Pro jednoduchost ho budu nazývat díl 1. Na druhé destičce je plnicí hadice, na třetí konzoly a spojovací trubka k ráhnu a na poslední destičce je ráhno s tryskami.

Už od pohledu jsem se obával zranitelnost některých drobných dílů, především konzol a ráhna s tryskami. Rozhodl jsem se tyto díly dosadit na model až na závěr stavby, především po aplikaci obtisků. A to ještě nějaký čas potrvá. Ale protože jsem s montáží na model získal už dostatek zkušeností a získal i informace o funkci tohoto zařízení, rozhodl jsem se napsat tento příspěvek již nyní.

Při prohlídce setu jsem přišel o jednu z vnitřních konzol závěsu ráhna. Ještě, než jsem ji zcela odříznul, abych zjistil vlastnosti tohoto materiálu, konzola zmizela. Na poloprázdném stole jsem ji nenalezl, pátrání na koberci bylo také bezúspěšné. Ani z klávesnice PC nevypadla. Nezbylo než si vyrobit vlastní sadu konzol z polystyrenových tyček vytažených z rámečku modelu.

Z prohlídky vyplynulo, že odlitky celkem věrně odpovídají velkému vzoru a nevyžadují žádných zásadní oprav. Na odlitcích nejsou žádné otřepy nebo švy. Zabroušení vyžadují jen odříznuté vtoky. Největší opatrnost při broušení bude vyžadovat ráhno s tryskami.

Po odříznutí odlitku dílu 1 jsem zjistil, že dosedací plocha příruby je mírně vydutá. Zbrousil jsem tuto plochu do roviny. Mezi tímto dílem a spodkem trupu je ve skutečnosti mezikus, který na tomto dílu chybí. Mezikus jsem vyrobil z polystyrenové destičky tl. 0,5 mm. Kroužek průměru 8,6 mm (odměřeno na rozmetadle) jsem vyříznul odpichovátkem. Kdo neví, co to je, tak to je malé kružítko, opatřené na obou stranách jehlami, rozevření je nastaveno a aretováno šroubem. Jednu jehlu zapíchnu do destičky, druhou jehlou kroužím a vyrývám v destičce kroužek. V destičce jsem uprostřed vystřihl ještě menší díru injekční jehlou. Destičku, mezikus, jsem přesně na přírubě dílu 1 vystředil, polohu jsem zajistil dvěma pinzetami. Do díry uprostřed mezikusu jsem kápl kapku vteřinového lepidla, které se rozteklo pod mezikus a zatuhlo. Pak jsem díl 1 s mezikusem natřel. Nátěr tohoto dílu je různý, já jsem zvolil nátěr boků a armatury hliníkovou barvou, spodní víko, čerpadlo a převodovku barvou žlutou.

Díl 1 jsem pak rozpouštědlovým lepidlem přilepil na přírubu již natřeného modelu. Vzhledem k tomu, že polohu dílu 1 na přírubě modelu je třeba nastavit od „oka“ je výhodné lepit tento díl rozpouštědlovým lepidlem, vteřinové lepidlo by nedopřálo na přesné ustavení na přírubě dostatek času.

Náhon rozmetadla ve stavebnici je dlouhý cca 7,3 mm. Mezi převodovkou čerpadla a výstupkem pro náhon je vzdálenost pouhých 3,45 mm. Zda je to správná vzdálenost nevím, ale z fotografie v návodu MH se zdá, že i na modelu KP je tato vzdálenost podobná. Tato vzdálenost vyžaduje zkrácení původního náhonu nebo výrobu nového. Podle fotografie jsem nakreslil náhon nový dlouhý 3,45 mm. Již na výkresu je náhon zjednodušen. Proporcionálně však přibližně odpovídá. Při samotné výrobě jsem ho ještě zjednodušil. Je na vůli a šikovnosti každého, kdo se do výroby pustí, do jakých detailů půjde. Stejně tak nový hřídel nastavení množství jsem zhotovil nový, kratší. Použil jsem ocelový drátek průměru 0,25 mm délky 4 mm. Větší průměr ve střední části jsem naznačil navlečenou trubičkou. Trubičky potřebných průměrů získávám vytažením z trubičky od lízátka. Ovšem ze staré, růžové, polystyrenové, lepitelné rozpouštědlovým lepidlem.

Na fotografiích je kolem tohoto zařízení několik hadic. Pokud je někdo bude chtít doplnit, je nutné doplnit na armaturu dílu 1 spouštěcí ventil, pneumaticky ovládaný. Jinak není kde hadice ukončit. Další dvě hadice nebo trubičky jsou přivedeny ke dvěma pneumatickým válečkům na obou bocích příruby. Válečky ovládají rychlozámky, po aktivaci dojde k uvolnění zámku a odpadnutí celého dílu 1 a vyprázdnění nádrže. Poslední hadicí, která je vedena od hrdla v zadní části příruby, je hadice k válci nouzového vyprázdnění nádrže. Válec uvolní spodní víko nádrže, víko se odklopí a nádrž se naráz vyprázdní. Pro názornost přikládám schéma tohoto zařízení.

Ráhno s tryskami je neseno na konzolách. Umístění konzol pod křídlem je patrné na fotografii „břicha“ Čmeláku. Je vidět, že vnější konzoly jsou umístěny na vnějších závěsech klapek a ne mezi závěsy, jak je zobrazeno v návodu fy. MH Models. Odlitky vnějších konzol jsou odlity s tvarovanou vložkou, která se u modelu KP má zasunout mezi závěsy klapek. U modelu Eduard tato vložka zasunutá mezi závěsy řádně nedosedne.

O dokončení instalace mám jasnou představu. Z boku dílu 1 přilepím natřenou plnicí hadici. Hadice je tvarována tak, že končí až za pravou stupačkou. Asi by měla být ke stupačce přichycena nějakým páskem či řemínkem.

Dále přilepím konzoly. Konzoly zkrátím podle původního vzoru. Je třeba je přesně výškově a příčně srovnat. Použiju k tomu tyčku průměru ráhna vloženou do objímek konzol, tyčka musí sedět přesně ve všech objímkách. Po přilepení srovnaných konzol a zatvrdnutí spojů bude možné přilepit ráhno s tryskami.

Poslední krok bude přilepení spojovací trubky. Předpokládám, že trubka bude buď dlouhá nebo krátká. Dlouhou zkrátím, krátkou nahradím tyčkou shodného průměru a potřebné délky.

Pohled na „břicho“ Čmeláka s postřikovacím zařízením.

Schéma instalace na modelu

Schéma zařízení

Náhon čerpadla, výkres

Nové konzoly

Detail zařízení

Stavba Čmeláku pokročila, a tak se s vámi podělím o některé další poznatky.

Všechny díly, které to umožňovaly jsem stříkal samostatně. Při lepení křídel jsem do nich nevlepil klapky. A to proto, abych se vyhnul stříkání štěrbin mezi nimi, které by nemuselo dopadnout dobře. Samostatně natřené klapky, díl A12-A15, se mi pak podařilo zasunout do mírně odtažených závěsů v křídlech již natřeného letadla. Samostatně jsem stříkal i směrové a výškové kormidlo. Stejně tak jsem zvlášť natřel pneumatiky a náboje kol. Až po nátěru jsem tyto díly slepil k sobě.

U vidlice ostruhového kolečka jsem při lepení nevložil mezi díly B31 a B25 kolečko. Slepené ostruhové kolečko jsem celé natřel barvou pneumatik. Žlutý disk kolečka jsem pak vyřešil obtiskem. Kousek obtiskového papíru jsem natřel žlutou barvou a po zaschnutí vystřihl kolečko injekční jehlou potřebného průměru. Po nanesení obtisku na disk kolečka jsem v něm propíchl dírku a po mírném roztažení slepené a natřené vidlice ostruhy jsem zasunul kolečko mezi čepy. Po sevření vidlice se kolečko i točí.

Na spodní straně křídel modelu chybí mezi závěsy vnitřních a vnějších klapek plochá příčka. Zhotovil jsem ji podle fotky z polystyrenové destičky (tl. cca 0,3 mm) z víčka kelímku od kávy. Délku příčky jsem určil podle vnější rozteče závěsů, šířku jsem odhadl podle fotky na 1 mm.

Zvlášť jsem natíral i kryt motoru. Před přilepením na model jsem do něj vlepil výfuky. Výfuky jsem odvrtal, natřel barvou výfuků. U většiny Čmeláků jsou konce výfuků potažené asi nerezovým plechem. Já jsem je potáhl proužkem samolepící hliníkové pásky. Před přilepením krytu motoru jsem v dolní části levé klapky regulace chlazení motoru na trupu vyvrtal díru průměr 0,5 mm pro drát představující odvětrávací trubku (karteru, reduktoru a olejové nádrže). Drát průměr cca 0,35 mm, vytvarovaný podle fotky jsem zasunul do této díry a přilepil až při závěrečných úpravách před obtisky.

Po podvozkových nohách jsou taženy brzdové trubičky. Na modelu jsem je vytvořil drátky průměr 0,15 mm. Brzdové trubičky jsou ve skutečnosti přichyceny k podvozkovým nohám kovovými pásky. K naznačení tohoto uchycení jsem opět použil úzké proužky samolepící hliníkové pásky, tentokrát předem natřené hliníkovou barvou, aby se tolik neleskly. Hadičku kolem torzních nůžek jsem zhotovil z olověného drátku.

Chladič oleje, díl B27, je na skutečném letadle připevněn pomocí dvou kovových opasků. Toto není na modelu naznačeno. Opasky jsem naznačil úzkými proužky vyříznutými ze samolepícího papírového štítku a na chladič nalepil. Stavebnice nabízí doplnit chladič přilepením mřížky z leptu PE19 na čelo chladiče. Návod nabízí nalepit tuto mřížku i ze zadní strany chladiče. Zde je ale klapka regulující množství vzduchu procházející chladičem. Je-li klapka zavřena, není mřížka vidět (letoun na zemi se zastaveným motorem ji má většinou zavřenou). Na modelu je klapka a závěsy klapky naznačeny. Pokud by zde měla být také mřížka, musela by se naznačená klapka obrousit a po přilepení mřížky by bylo potřeba vyrobit novou klapku v otevřené poloze.

Níže zobrazené detaily fotek skutečných letadel jsou výřezy z fotografií dostupných na internetu.

Plochá příčka mezi závěsy klapek, zároveň je vidět poloha vnější konzoly postřikovacího ráhna.

Výfuky na modelu

Odvzdušňovací trubka, výfuk a vstup vzduchu do kabiny. (Vzduch do kabiny proudí přes uhlíkový filtr, kdyby letadlo nalétlo do „mraku“ vlastního postřiku). V „podbradku“ pod motorem se nachází olejový filtr.

Trubička ovládání brzd.

Chladič oleje s potevřenou regulační klapkou, otevřená je i klapka chlazení motoru

Součástí modelu firmy eduard je rozmetadlo M64/72.

Jedná se o modifikované rozmetadlo M64. Úprava M64/72 byla vyvinuta a používané v DDR.

Některá tyto rozmetadla se po prodeji letounů dostala i do jiných států, ale jednalo se až po sjednocení Německa a počty jsou zanedbatelné.

PS: více později v samostatném článku na téma podvěsná zařízení pod Z-37 a Z-37A

PS_II: za pomoc děkuji Johannesovi do Německa

Jasně že M-63.  Než jsem přepnul mezi okny, tak jsem asi zapomněl, co jsem přečetl nebo mi ujel prst na klávesnici. Dík za upozornění.

Je tam M-63....