jo a narej si podelnou  spáru na trupu .. to že tohle  měli všichni mezci vědí i ponorkáři

Jirko, já nikoho nenutím aby souhlasil. To, že partie podvozků ve většině případů nejde technologicky zvládnout tak, aby byla vyrobena modelově se vším všudy, ale snad neznamená, že by se o tom nemělo hovořit, jinak by šlo o pokrytectví. Zvláštní, že někteří lidi jsou schopni hádat se do krve o tvarových rozdílech nebo milimetrech, které na modelu stejně skoro nikdo nepozná a taková markantní věc jim nevadí.

Libore, děkuju za fotky a komentář. Ne že by se mně to hodilo /nemám v plánu během příštích 5 let/, ale obecně to je užitečné.

Ohledně podvozku, s tím stejně jako MB nesouhlasím - řešit to nejde, musel by tam být plech.

Původně jsem neměl v úmyslu řešit shodu se vzorem, ale navedl mě k tomu tvar listů vrtule (připadnou mi krátké) a přední části modelu. Jestli to tak má být nebo ne to ať si rozhodne každý sám. Tvar spodní části trupu od kuželu ke křídlu a v centroplánu se v místě vstupního sání zdá být jaksi vcuclý dovnitř a v místě centroplánu naopak vyboulený.

Toto asi žádný komentář nepotřebuje. Někomu se sice může zdát, že je to malichernost, protože podvozek na žádném modelu není zatahovací a v málokterém modelu, kór 1/72, by se ho podařilo zatáhnout celý, ale já to považuji za daleko horší chybu než např. někde chybějící krytku (tu si můžu narýt).

Tmel šel ještě na zarovnání některých spojů na spodku křídla, u VOP pak jenom v jediném místě.

Nasazení překrytu kabiny nebylo žádné drámo, i když je tomu pro co nejpřesnější umístění potřeba věnovat více času. Už kvůli pancéřování za pilotem. Vlepil jsem ho do překrytu a pak musel jeho spodní hranu odřezávat skalpelem jinak by překryt byl "ve vzduchu". Lepší by asi bylo nalepit díl těsně za opěradlo sedačky a před tím ho trochu zespodu pro jistotu seříznout.

Díly půlek trupu k sobě pasovaly dost dobře. Připasovat by to chtělo jen za kabinou, kde se mi vytvořila škvíra. Trochu jsem si naběhnul při usazování horního dílu motoru, který jsem přilepil před slepením trupu do jeho levé půlky. Lepší by asi bylo nasadit jej zeshora až po slepení dílů trupu a spasovat ho pořádně vepředu, protože kdyby neseděl pořádně vzadu nevadí, rohy jeho zadní části jsou zakryty boulemi. Takhle jsem musel v pravém předním rohu tmelem zarovnat propadlinu.




Křídlo nasazené k trupu ještě zasucha. Tmelení nahoře nebylo třeba, jen v zadním spoji centroplánu jsem tmelem zúžil širší škvíru a zaplácnul jím otvor v kořeni levého křídla, který vzinkl při pasování křídla k trupu tak, aby k němu sedlo co nejpřesněji svou horní částí.

Návod sice upozorňuje na potřebu seříznout zadní přepážku chladičů, ovšem zešikma, což nepomůže. Horní hrana přepážek se musí seříznout vodorovně, jinak by se křídlo u trupu rozevíralo. Na prvním obrázku je přepážka před seříznutím a na druhém po seříznutí. Pro správné nasazení křídla k trupu by měly být horní díly křídla zarovnány s horní hranou spodního, průběžného dílu křídla.






Klapka, křidélko a koncový oblouk jsou vylisovány jako součást horních dílů křídla. Do nich se spodní průběžný díl vsazuje. Nezaznamenal jsem, že by k sobě díly někde nepasovaly, tvořily nepřirozené škvíry resp. že by byly přesazené do výšky. Samozřejmě je třeba nejprve obrousit technologické nálitky poblíž koncových oblouků.