Ještě bych dodal, že k problému přispívá i klesající jazyková úroveň cílové skupiny. Značné části čtenářů prostě ani nepřijde, že je něco špatně.
To platí i u "obchodních" překladů. Chtějí to hlavně co nejlevněji a nejrychleji. Hlavně když tak nějak sedí obsah, na formu kašlou. Pak se vám do rukou dostane nabídka do výběrového řízení, kde firma v referencích uvádí projekty za stovky milionů eur, ale je jí zatěžko dát pár korun za solidní překlad.

A výsledkem je, že jsem si překládanou knihu už několik let nekoupil, protože na to nemám nervy. Třeba knihu Přistávali jsme za měsíčního světa, Hugh Verity, kterou jsem dostal, jsem záhy odložil jako nečitelnou, ač je téma sebevíc zajímavé, poté co jsem desetkrát četl jeden odstavec jenom proto, abych pochopil, že překladatel se snaží popsat trim,...

Já jsem nedávno rozhodl přeložit knížku No easy day - napsal jsem do jednoho nakladatelsví jestli to nechtěj vydat - a oni mi slušně odpověděli že ne. Tím mi klesla odvaha a do dalšího jsem už nenapsal, takže jsem zvědavý zda to vůbec česky vyjde. Mne baví hráti si se slovy takže český překlad zněl asi takhle:

Nelehký den - svědectví z první ruky o zastřelení toho lumpa Bin Ládina, nejhledanějšího teroristy současnosti komandem Seals v Abbotabádu L.P. 2011...

Ano, tržní systém trochu přenastavil spodní propust kvality, hrne se toho víc,  braku zejména.

A proti tomu nutno použít tu správnou (rovněž tržní) zbraň - přísnější výběr.

Leč ouha, člověk průměrný trpí nedostakem času. Pak je na nadšencích a fajnšmekrech, co věci znají, aby recenzovali či alepoń tu nekvalitu po různých diskuzích a fórech hlava nehlava bili.

Tak jen do toho!

Já si myslím, že problém je malý počet výtisků (za bolševika šel na odbyt i Pokryškin ...) a snaha srazit fixní náklady na vydání -  sem patří i ten překlad. Potom nakladatel vybere nejlevnějšího překladatele a žádného korektora.

Úvahy o vydávání knih naleznete zde ...http://www.vydaniknihy.cz/stranky/49/faq/

a k tomu dodám, že přeložit jednu normostranu (45 řádků po 40 písmenech) trvá hodinu. Pokud Vám udělá překladatel stránku za stovku, buď to dělá ze zájmu o věc, nebo ho zrovna vyhodili u metařů a nic lepšího nesehnal.  I tak vás překlad knihy o 200 stranách bude stát 20 tisíc, při 2000 výtisků to je 10 Kč na kus.

Můžete si to všechno počítat pomocí trojčlenky.

Nejlepší překlad, i co se odborných výrazů týče, měla asi kniha o Francisu Gabreskim - Gabby, život stíhače od REVI.

Pak mě potěšilo, co jsem našel v rodinných pokladech - můj praděda, který vládl mnoha jazyky a měl literární cit, a zároveň byl vojenský pilot, v důchodu přeložil jednu kapitolu knihy Edwarda Lanchberyho "Against the sun" (Slunci vstříc) o Rolandu Beamontovi. Bohužel byl rok 1957 a tak zájem vydavatelství nebyl, česky kniha nevyšla. Ale když si to čtu, úplně mě květnatá mluva spolu se správnou terminologií dojímá... byli tehdy lidé pečlivější? Nebo překládali jen to, čemu opravdu rozuměli? Nebo co je dǔvodem toho, že většina současných překladů nestojí za nic?

Mah: To je Thud! Už jsem o ní psal. Kniha pak vyšla znovu s jiným překladem.

Myslím že nejvýš nasadil asi laťku "Bombardér Lancaster" vyšlý už počátkem devadesátých let v NV. Tam je popis konstrukce a speciálně popis křídla a jeho nosníku je tak úžasný že to asi ani překonat nejde. slova jsou sice většinou česká, ale seskupena tak že prostě to nedá smysl ani smažce v největším rauši. Překládal to Jiří Wolf a myslím že tenkrát moc počitačů ani překladačů nebylo, takže to asi spáchal "ručně", nicméně jeho překlad je opravdu úděsný, asi jako by technický text (o který se jednalo) překládal spěvák pop music po lobotomii.